Týnský chrám (Chrám Matky Boží před Týnem)

Týnský chrám, ačkoliv se nachází za domy ohraničující Staroměstské náměstí, přesto vytváří jednu z jeho největších dominant. Přesný název této monumentální stavby je Chrám Matky Boží před Týnem, vžil se však zkrácený název Týnský chrám.

 V jeho místech stál již v 11.století románský kostelík, který o dvě století později nahradil raně gotický kostel. Ten ještě pamatuje kázání předchůdce Jana Husa, významného církevního reformátora Konráda Waldhausera.

Ve 14.století byla zahájena stavba vrcholně gotického kostela, který se stal hlavním kostelem Starého Města pražského. Jeho stavbu ovlivnili i známí stavitelé Matyáš z Arrasu a Petr Parléř, kteří se podíleli i na stavbě chrámu sv.Víta na Pražském hradě. Rukopis Petra Parléře ukazují především kružby oken a 28m vysoké okno západního průčelí.

Stavba kostela se dosti vlekla. V dobách husitských revolucí se stal kostel významným náboženským centrem příznivců Jana Husa. To však ještě neměl hlavní štít ani vysoké věže. Stavba měla být dokončena hned po ukončení husitských válek. Jenže dřevo přichystané na krovy se místo toho použilo na stavbu šibenic pro Jana Roháče z Dubé a jeho věrné druhy, když je nechal popravit císař Zikmund.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/444

Další zajímavá místa v Praze:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&tips_area=7&view=1&order=1&x=43&y=18

Krannerova fontána (kašna)

Dříve stála skoro na každém pražském prostranství nějaká kašna či fontána. Někdy je tvořily obyčejné nádrže plnící pouze základní funkci dodávky pitné vody. Jiné se snažily zaujmout svým nevšedním vzhledem. Zejména v období renesance a baroka vznikaly zajímavé a propracované kašny a fontány s okázalou výzdobou. V roce 1858 bylo v Praze na 440 kašen.

Jednou z nich byla Krannerova fontána (kašna) nacházející se nyní v parku Národního probuzení na Smetanově nábřeží.

Dříve na tomto místě bylo volné prostranství vzniklé bezprostředně po dokončení prvního zpevněného kamenného nábřeží v Praze. Podle projektu Bernarda Grubera měl stát na této ploše pomník s kašnou. A tak se i stalo a 22. srpna 1845 byl slavnostně položen základní kámen. Poté významný pražský architekt J.O.Kranner (účastnil se i dostavby chrámu sv. Víta), spolu se sochařem J.Maxem a kameníkem K.Svobodou vystavěli 29m vysoký novogotický pomník císaře Františka I. kombinovaný s kašnou a fontánou.

V důsledku změny politické situace v roce 1848 byl pomník odhalen poněkud v tichosti o 2 roky později v roce 1950.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/439

Další zajímavá místa v Praze:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&tips_area=7&view=1&order=1&x=24&y=17

Čertův sloup na Vyšehradě

Čertův sloup na Vyšehradě

Po celé České republice je mnoho záhadných a mystických míst. I Praha jich má několik. Jedno z nejzáhadnějších se nachází na Vyšehradě, místě bývalého sídla českých knížat a králů. To záhadné místo se nazývá Čertův sloup. Jde o tři navzájem o sebe opřené sloupy stojící v Karlachových sadech jen pár metrů od vyšehradského hřbitova.

Jak se tam dostaly, odkud pocházejí, proč jsou umístěné právě takto, na to je spousta otázek, ale také spousta odpovědí. Ty jsou ale spíše ve formě pověstí. A tak si nějakou připomeneme.

Ta nejznámější hovoří o čertovi, který sloup přinesl na Vyšehrad až z dalekého Říma. Dlouho usiloval o duši jednoho vyšehradského kněze, až s ním byl kněz nucen uzavřít smlouvu. Pokud čert přinese z římského kostela ležícího za řekou Tiberou sloup dřív, než on odslouží mši v kostele sv.Petra a Pavla na Vyšehradě, vezme si jeho duši. Čert tak letěl do Říma, vytrhl z kostela sloup a letěl nazpět. Asi byl vyhrál. Knězi však pomohl sv.Petr, který čertovi sloup na zpáteční cestě několikrát shodil do moře. Čert tak přiletěl pozdě a ve vzteku prohodil sloup střechou kostela sv.Petra a Pavla. Po dopadu na dlažbu se rozbil na tři kusy.

Podle další pověsti byly kusy sloupů vystřeleny katapultem při obléhání Vyšehradu husity. Velitel střelců se prý jmenoval Čert…

Podobných pověstí pouze s malými obměnami je několik. Proto jak se dostaly na své nynější místo před hřbitov, je také několik verzí. Umístění Čertova sloupu na své nynější místo v Karlachových sadech má na svědomí pravděpodobně probošt vyšehradské kapituly Mikuláš Karlach. Důkazem je k tomu doklad na speciální kamenické práce z roku 1894. To nechal probošt na objednávku vyzdít v nově založeném sadu (dnešní Karlachovy sady) základy v místě bývalé strážnice, poté převést na toto místo staré sloupy povalující se na hřbitově u hřbitovní zdi a opřít je o sebe v takovém trojúhlu.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/438

Další zajímavá místa v Praze:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&tips_area=7&view=1&order=1&x=38&y=16

Museum Kampa

Muzeum se nachází na Kampě v budově historického areálu Sovových mlýnů. Ty vlastnil v 15. století Václav Sova z Liboslavi a podle něj se i následně pojmenovaly. V průběhu dalších století čelily několika požárům a povodním a byly ještě několikrát přestavovány a rekonstruovány. Za třicetileté války dokonce sloužily švédským vojskům jako dělostřelecká bašta.

Později odkoupila mlýn rodina Odkolků, která ho nechala přestavět v novogotickém stylu. V roce 1896 postihl mlýny další z mnoha požárů a poté již nikdy neplnily původní funkci.

Nakonec se objektu ujala sběratelka umění Čechoameričanka Meda Mládková a udělala z něho muzeum. Muzeum Kampa se pak slavnostně otevřelo v září roku 2003, čímž si Meda Mládková splnila svůj velký sen.

Nadace Jana a Medy Mládkových ukazuje v prostorách Sovových mlýnů sbírku středoevropského moderního umění, kterou shromažďovali celý život. Sbírka ukazuje kulturu bývalého východního bloku, kterou se snažil komunistický režim marně zadusit.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/437


Další zajímavá místa v Praze:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&tips_area=7&view=1&order=1&x=50&y=16

Náprstkovo muzeum

Kdo má rád exotiku a zajímá ho poznávání cizích kultur, nemůže si nechat ujít návštěvu Náprstkova muzea. Muzeum se nachází na Betlémském náměstí v areálu pivovaru a vinopalny U Halámků na Praze 1.

O existenci muzea se zasloužil Vojtěch Náprstek (1826-1894). Byl znám hlavně jako vlastenec a bojovník za rozvoj vědy a techniky. Vystudoval gymnázium a práva ve Vídni. Hodně se zajímal o kulturu, umění i politiku. Po porážce revoluce roku 1848 raději z obav před perzekucí emigroval na 10 let do Spojených států amerických. Zúčastnil se významné expedice s cílem prozkoumat indiánský kmen Dakota, což byl impuls k jeho národopisectví.

Po návratu do Prahy začal budovat soukromé muzeum. Do muzea postupně přispívali i další věhlasní cestovatelé a etnografové jako byl Emil Holub, Josef Kořenský, Antonín Frič nebo Bedřich Hrozný. Exponátů bylo již tolik, že se Vojtěch Náprstek rozhodl přistavět novou budovu, dnešní sídlo Náprstkova muzea.

Muzeum seznamuje s životem a vývojem primitivních etnických skupin asijských, afrických a amerických kultur, s jejich tradicemi a zvyky.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/453

Další zajímavá místa v Praze:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&tips_area=7&view=1&order=1&x=54&y=19

Národní památník na Vítkově

Národní památník na Vítkově

Národní památník na Vítkově se nachází v pražské čtvrti Žižkov. Byl postaven k uctění památky českých legionářů a českého odboje za I.světové války. Symbolický výkop k zahájení stavby památníku provedl v roce 1928 tehdejší prezident T.G.Masaryk. Památník byl dokončen v roce 1932. Později byl ještě přístavbou rozšířen.

Během II.světové války ho využívala německá vojska jako skladiště vojenského materiálu. Po roce 1948 byl zneužit ke komunistické propagandě. Byli tu pohřbíváni i významní představitelé KSČ.

Po smrti prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda, vedení strany rozhodlo zřídit v památníku po vzoru Lenina Mauzoleum. V podzemí památníku tak vznikla laboratoř, kde se o nabalzamované tělo Gottwalda starali denně desítky lidí. Odtud pak vyjíždělo nahoru do smuteční síně, kde bylo vystavováno veřejnosti. Nabalzamované tělo Klementa Gottwalda vydrželo pohromadě dlouhých 7 let, a když se začalo rozpadat, bylo zpopelněno a mauzoleum uzavřeno. Nyní je možné vejít do tehdejší podzemní laboratoře a vidět ji v nezměněné podobě (ale bez zařízení) i s chladící místností, kam byl každý večer Gottwald ukládán. V té se nachází ještě rozbitá náhrobní deska s jeho jménem.

V památníku se dále nachází Kaple padlých, kde měly být uloženy ostatky italských a ruských legionářů popravených rakouskými orgány během I.světové války. Soupis jejich jmen byl původně napsán na mramorové desce, která ale byla v padesátých letech překryta jinou mramorovou deskou s verši Vítězslava Nezvala. V kapli je možné také obdivovat Štursovu sochu s názvem Raněný nebo stěny pokryty nádhernými mozaikami od Maxe Švabinského.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/465

Další zajímavá místa v Praze:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&tips_area=7&view=1&order=1&x=22&y=11

Hanavský pavilon

Hanavský pavilon

Na samém okraji Letenských sadů, v místě zvaném Na Mariánských hradbách, se nachází Hanavský pavilon. Z jedné strany sousedí s Kramářovou vilou, známým to sídlem českých premiérů, z druhé s pražským metronomem.

Hanavský pavilon je pozoruhodná stavba holandského stylu postavená podle návrhu Otty Hiesera k příležitosti Zemské jubilejní výstavy konající se v Praze na Výstavišti v roce 1891.

Na její stavbě se výraznou měrou podílely Komárovské železárny patřící knížeti Vilému Hanavskému a díky tomu byl pavilon po knížeti i pojmenován.

Po skončení výstavy daroval kníže pavilon městu Praha. Stavba byla tedy rozebrána a odvezena z Holešovic na dnešní místo v Letenských sadech.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/424

Další zajímavá místa v Praze:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&tips_area=7&view=1&order=1&x=28&y=16