neděle 8. prosince 2013

Hlávkův most

Hlávkův most

Hlávkův most je nejširším mostem v České republice a vůbec prvním pražským betonovým mostem přes řeku Vltavu. Překlenuje dvě vltavská ramena a ostrov Štvanici a spojuje Holešovice s Florencí.
Hlávkův most
Jedním z podnětů pro postavení tohoto mostu bylo jednak vybudování Ústředních jatek v Holešovicích, ale i plány na regulaci toku Vltavy a stavbu elektrárny na ostrově Štvanice.
Hlávkův most
Hlávkův most se stavěl ve dvou etapách v letech 1909-1912 a nahradil provizorní dřevěný most z roku 1900. Na jeho stavbě se podílely dvě názorově rozdílné skupiny architektů. I proto byla kratší část mostu vedoucí z Těšnova na ostrov Štvanici postavena podle návrhu Jiřího Soukupa z oceli, kdežto zbývající část vedoucí z ostrova Štvanice na holešovickou stranu navržená Františkem Menclem byla z betonu.
Hlávkův most
S ohledem na plánovanou trasu Severojižní magistrály byl most v letech 1958-1962 rozšířen téměř na dvojnásobek a Soukupovu ocelovou část mostní konstrukce nahradila železobetonová.

kostel sv.Václava na Proseku

kostel sv.Václava na Proseku

Po patronu naší země sv.Václavovi je u nás pojmenováno velké množství kostelů. Jedním z nich je i kostel sv.Václava v Praze na Proseku, který je nejstarší památkou této pražské čtvrti.
kostel sv.Václava na Proseku
Stojí v malebné ulici U Proseckého kostela s ještě dochovanými malinkými domky z dřívější doby. 
kostel sv.Václava na Proseku
Spolehlivé historické údaje o založení a podobě kostela se nedochovaly. Podle legendy v Kronice české Václava Hájka z Libočan, byl kostel založen synovcem Václava, Boleslavem II. v roce 970, kterému se měl sv.Václav zjevit při jeho cestě ze Staré Boleslavi do Prahy právě v těchto místech. Historici se však spíše přiklánějí, že původní románská trojlodní bazilika byla postavena pravděpodobně až ve druhé polovině 11.století.
kostel sv.Václava na Proseku
V roce 1421 za husitských bouří byl kostel zapálen a pobořen. Újmu utrpěl i od švédských vojsk na konci třicetileté války. Poté prošel mnoha úpravami.

čtvrtek 21. listopadu 2013

Libeňská vodárna Mazanka

Libeňská vodárna Mazanka

Libeňská vodárenská věž Mazanka se nachází na rozhraní Prahy 8 a Prahy 9 v ulici Davídkova, nedaleko obchodního centra Ládví.
Libeňská vodárna Mazanka
Postavena byla ve stylu holandského majáku v letech 1903-1904 stavitelem Františkem Schlafferem. Stala se součástí vodárenského systému napájeného vodou z Jizery od Káraného a zásobovala pitnou vodou část pražské čtvrtě Libeň.
Libeňská vodárna Mazanka
Vodárenská věž takto fungovala celých 60 let, než byla vyřazena z provozu. Ještě na konci šedesátých let byla provedena oprava fasády věže, při které byly necitlivě odstraněny některé původní architektonické prvky. Od této doby na ni nebylo prakticky sáhnuto a tak postupně chátrala.
Libeňská vodárna Mazanka
Ještě v roce 1988, kdy byla převedena na místní správu, měla být využita k nějakému účelu, z čehož ale sešlo.

úterý 12. listopadu 2013

muzeum Antonína Dvořáka

muzeum Antonína Dvořáka

Muzeum Antonína Dvořáka sídlí v Michnově letohrádku na Praze 2, v ulici Ke Karlovu. V roce 1932 ho založil Spolek pro postavení pomníku Antonína Dvořáka v Praze.
muzeum Antonína Dvořáka
V současné době je součástí Českého muzea hudby náležejícího pod Národní muzeum.
muzeum Antonína Dvořáka
Tento neobyčejný barokní letohrádek, zvaný též Amerika, vystavěl v letech 1717-1720 významný architekt Kilián Ignác Dientzenhofer.
muzeum Antonína Dvořáka
Než zde vzniklo muzeum, prošel si letohrádek svojí historií. Vystřídalo se v něm několik majitelů. Scházeli se uvnitř údajně také zednáři. V roce 1826 tam byla zřízena restaurace Amerika, v roce 1890 dívčí gymnázium Minerva. Na přechodnou dobu to byl i chudinský ústav a na zahradě se pásl dobytek…

pátek 25. října 2013

Olšanské hřbitovy

Olšanské hřbitovy

Olšanské hřbitovy se nacházejí v Praze na Žižkově a jde o vůbec největší pohřebiště nejen v samotné Praze, ale i v celé České republice.
Olšanské hřbitovy
Původně na jeho místě stála osada Olšany. Později část pozemku vlastnila církev, která tu měla vinice. Za vypuknutí morové epidemie v roce 1679, odkoupilo pozemky Staré Město pražské a začalo zde pohřbívat své zemřelé morem.
Olšanské hřbitovy
V roce 1682 byla u hřbitova postavena kaple sv.Rocha. Svatý Roch byl totiž francouzský katolický světec uctívaný jako patron moru, u kterého se lidé modlili za uzdravení při morových epidemiích.
kostel sv.Rocha
V průběhu dalších morových epidemií kolem roku 1715 přibývali na Olšanech další a další zemřelí.

pátek 20. září 2013

Nuselský most

Nuselský most

Most byl postaven nad Nuselským údolím, aby propojil Pankrác s Prahou 2 a zároveň usnadnil cestování lidem z nově vznikající obytné čtvrti na Pankráci.
Nuselský
 Již v první polovině 20.století existovalo několik návrhů na přemostění tohoto údolí, ale až v roce 1965 se tato myšlenka zrealizovala a začala výstavba mostu.
Nuselský most
V roce 1970 se ještě na rozestavěném mostu provedla první zátěžová zkouška, když na něj najelo 66 tanků. Most pro veřejnou automobilovou dopravu byl nakonec otevřen 22.února 1973.
Nuselský
Původně měly uvnitř mostu jezdit tramvaje, ale nakonec volba padla na metro. Trochu komplikací přineslo nařízení z tehdejšího Sovětského svazu, že na této trase budou jezdit ruské vlaky, které byly těžší, než české, na které byl most původně konstruován. Musely se tak udělat ještě dodatečné úpravy vyztužením vnitřku mostu ocelovými rošty. A tak rok po otevření mostu pro silniční dopravu zde začalo jezdit i metro.

Palackého most

Palackého most

Palackého kamenný most je po Karlově mostu (http://www.fototuristika.cz/tips/detail/433) a Negrelliho viaduktu (http://www.fototuristika.cz/tips/detail/712) třetím nejstarším v Praze.
Palackého most
Jeho potřebu si vyžádal rozvoj průmyslového Smíchova a nutnost propojit ho s centrem Prahy.
Palackého most
Projekt Palackého mostu, který byl dílem ing.J.Reitera a architekta B.Münzbergera, byl oceněn na světové výstavě v Paříži v roce 1878 stříbrnou medailí.
Palackého most
V letech 1876-1878 ho pak postavila vídeňská firma Bratři Kleinové, Schmolka a Gürtner. Použila přitom originální metodu založení pilířů mostu pomocí kesonů. Po jeho dostavbě se mu nejdříve říkalo Kamenný most z Prahy na Smíchov, ale také Podskalský a v průběhu 2.světové války ho Němci přejmenovali na Mozartův most, podle známého německého skladatele W.A.Mozarta.

neděle 8. září 2013

kostel sv. Jana Křtitele Na prádle

kostel sv. Jana Křtitele Na prádle

Kostel sv. Jana Křtitele Na prádle stojí na Malé Straně, na okraji malebné části pražské Kampy.
kostel sv. Jana Křtitele Na prádle
Neví se přesně, kdy vznikl, ani kdo ho postavil. Původně to byla románská svatyně farního kostelíka bývalé osady Újezd. Kolem roku 1142 se stal útočištěm benediktinek z kláštera sv. Jiří na Pražském hradě, které zde našly útočiště při obléhání hradu.
kostel sv. Jana Křtitele Na prádle
K jednoduché románské stavbě byl později přistavěn gotický pětiboký presbytář.
kostel sv. Jana Křtitele Na prádle
V 18.století byl kostel barokně upraven a pravděpodobně se na tom podílel i známý architekt a stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer.

neděle 25. srpna 2013

porodnice U Apolináře

porodnice U Apolináře

Porodnice U Apolináře se nachází na Praze 2 v Apolinářské ulici. Nelze ji přehlédnout či si ji splést, podobnou stavbu bychom u nás jen stěží hledali.
porodnice U Apolináře
Celá je postavena z režných cihel s charakteristickými stupňovitě zalamovanými štíty na hlavním průčelí. Pouze sokl budov a kružby kolem oken jsou kamenné.
porodnice U Apolináře
Tato velice zajímavá novogotická stavba získala 2.cenu v oboru architektury na Světové výstavě v Paříži.
porodnice U Apolináře
Porodnice U Apolináře byla postavena z důvodu již nevyhovujících hygienických podmínek porodnice nacházející se u kostela sv. Apolináře. V roce 1863 proto pověřil Zemský výbor Království českého úspěšného českého podnikatele, mecenáše, stavitele vídeňské opery, architekta Josefa Hlávku navržením nové moderní porodnice.

Jiráskův most

Jiráskův most

Jiráskův most byl postaven v letech 1929-1933 jako již šestý v pořadí v Praze po proudu Vltavy. Přestože stál již nedaleko Palackého most, stavbu Jiráskova mostu si vyžádal rozvoj Smíchova a tím i zvýšení dopravy v této části Prahy.
Jiráskův most
Původně měl stát most mezi Myslíkovou ulicí a Janáčkovým nábřežím a vést přes Žofín a dnešní Dětský ostrov, kde jsou ještě dnes patrné nábřežní opěry tehdy již započatých pracích.
Jiráskův most
Nakonec však byl postaven o kousek dále mezi současným Jiráskovým náměstím jako vyústění Resslovy ulice na straně Nového Města a Dienzenhoferovými sady na straně Smíchova.
Jiráskův most
Ale ani toto řešení se neobešlo bez problémů, neboť na smíchovské straně vadil ve výstavbě barokní Dienzenhoferův pavilon postavený v roce 1735. Nejdříve se počítalo s jeho přemístěním o 110 metrů dále proti proudu Vltavy, ale nenašla se žádná pojišťovna, která by uhradila případné škody vzniklé při přesunu a tak byl i přes protesty mnoha lidí zcela odstraněn.

kaplička se zvonicí na Střížkově

kaplička se zvonicí na Střížkově

V městské části Prahy 9 na Střížkově, na rohu ulic Střížkovská a U Kapliček, stojí drobná sakrální stavbička zářící už z dálky optimistickou žlutooranžovou barvou.
kaplička se zvonicí na Střížkově
Není se co divit, nedávno prošla dvěma etapami rekonstrukce za více jak 1,5 milionu korun, což se projevilo na jejím vzhledu a i jejího bezprostředního okolí.
kaplička se zvonicí na Střížkově
V roce 2011 byla dokonce prohlášena za kulturní památku.
kaplička se zvonicí na Střížkově
Podle vyjádření památkového ústavu jde o „Hodnotný, slohově vyzrálý a architektonicky náročně řešený doklad drobné venkovské sakrální stavby, typově a funkčně spojující architektonický typ zvonice s drobným kaplovým prostorem“. Hodnocení opravdu výstižné a zcela vyčerpávající.

pátek 19. července 2013

Malostranská vodárna Petržilkovská

Malostranská vodárna Petržilkovská

Malostranská vodárna Petržilkovská se nachází v Praze na Smíchově v blízkosti Jiráskova mostu.
Malostranská vodárna Petržilkovská
Přesněji stojí na ostrůvku Petržilkovském u jižního cípu sousedního Dětského ostrova.
Malostranská vodárna Petržilkovská
Vodárenská věž měla svoji dřevěnou předchůdkyni Petržilkovskou věž, jenž byla pojmenována, stejně jako ostrůvek po mlynáři Janu Petržilkovi, který se o ni staral.
Malostranská vodárna Petržilkovská
Pravděpodobně tato věž vyhořela, což byl v té době problém všech dřevěných vodáren, neboť se v zimě rozmrazovalo potrubí otevřeným ohněm, z čehož pak často vznikaly požáry.

kostel sv. Václava na Smíchově

kostel sv. Václava na Smíchově

Kostel sv.Václava se nachází v Praze na Smíchově a tvoří hlavní dominantu náměstí 14.října.
kostel sv. Václava na Smíchově
Tato renesanční bazilika patří k našim nejvýznamnějším církevním stavbám druhé poloviny 19.století.
kostel sv. Václava na Smíchově
Byl postaven v letech 1881-1885 podle projektu architekta Antonína Barvitia na místě bývalého smíchovského kostelíka sv.Filipa a Jakuba. V roce 1885, kdy byl dostavěn, byl 27.září v předvečer svátku Václava zasvěcen právě našemu patronu.
kostel sv. Václava na Smíchově
V roce 1891 při příležitosti konání Jubilejní výstavy v Praze navštívil kostel sv.Václava císař František Josef I.

pátek 21. června 2013

Kobyliská střelnice

Kobyliská střelnice

Kobyliská střelnice je volně přístupný památník protifašistického odboje, nacházející se na severu Prahy ve čtvrti Kobylisy.
Kobyliská střelnice
Je celkem nenápadně ukrytý za vysokými valy mezi panelákovou výstavbou. Přístup k němu je z ulice Čumpelíkova.
Kobyliská střelnice
V roce 1890 byl v těchto místech vystavěn obrovský areál střelnice s obvodem kolem pěti kilometrů, který sloužil pro cvičení střelby vojenské pěchoty. Areál mohla navštěvovat v době, kdy se nekonaly střelby i veřejnost, která se mohla dívat na výcvik jízdy koní, na přehlídky nebo sem chodila poslouchat armádní orchestry.
Kobyliská střelnice
Za 2.světové války zabral hned v roce 1939 Kobyliskou střelnici německý Wehrmacht. Zpočátku zde probíhaly běžné střelecké výcviky německých vojáků a českého četnictva. Situace se však změnila v roce 1942 po atentátu československých výsadkářů na Reinharda Heydricha a vyhlášení stanného práva.

Nová scéna Národního divadla

Nová scéna Národního divadla

Budova Nové scény Národního divadla se nachází v centru Prahy na Národní třídě.
Nová scéna Národního divadla
Ještě v roce 1958 tam stály činžovní domy, které byly postupně zbourány, čímž vznikl nový prostor mezi historickou budovou Národního divadla a voršilským klášterem.
Nová scéna Národního divadla
Jak tento prostor využít měly vyřešit architektonické soutěže pořádané v letech 1958-1959 a 1962-1964. Vypracováním projektu byl nakonec pověřen jejich vítěz Bohuslav Fusch.
Nová scéna Národního divadla
I když v roce 1973 zemřel, stačil vypracovat plány na postavení tří nových objektů, skládajících se z provozní budovy divadla, restaurace a budovy se společenským sálem, kterému přidal ještě architekt Karel Prager multifunkční podobu.

Goethe-Institut v Praze

Goethe-Institut v Praze

Goethe-Institut je kulturním stánkem Německa s celosvětovou působností. Jeho hlavní náplní je podporovat znalost německého jazyka v zahraničí, rozvíjet mezinárodní kulturní spolupráci, informovat o kulturním, společenském a politickém životě v Německu.
Goethe-Institut v Praze
Goethe-Institut je politicky nezávislý a pracuje na vlastní zodpovědnost.
Goethe-Institut v Praze
V Praze byl institut založen po sametové revoluci a po znovusjednocení Německa. Přesně 4. října 1990 byla předána zakládajícímu řediteli Goethe-Institutu v Praze Jochenu Blossu překrásná secesní budova z roku 1905 na Masarykově nábřeží. Stojí hned za Národním divadlem naproti Žofínu.
Goethe-Institut v Praze
Zbudování tohoto střediska položilo základ navázání nové éry česko-německých kulturních vztahů.

sobota 1. června 2013

kostel sv.Voršily

kostel sv.Voršily

Kostel sv.Voršily je součástí klášterního komplexu nacházejícího se na Národní třídě v sousedství Nové scény Národního divadla.
kostel sv.Voršily
Byl postaven v místě bývalé měšťanské zástavby podle návrhu architekta Marca Antonia Canavalleho.
kostel sv.Voršily
Stavba započala v roce 1699 a ačkoliv byl klášter vysvěcen roku 1704 biskupem Vítem Seipem, pokračovaly na něm ještě interiérové práce až do poloviny 18. století. Týkalo se to hlavně dokončení sochařské výzdoby a dovybavení o zvon, varhany a další nezbytné věci.
kostel sv.Voršily
Vnitřní bohaté malířské a sochařské výzdobě dominuje především na hlavním oltáři obraz Apoteózy sv.Voršily od barokního malíře Jana Krištofa Lišky a na bočním oltáři Nanebevzetí Panny Marie obraz od Petra Brandla z roku 1709.