pátek 25. ledna 2013

Letenský kolotoč


Letenský kolotoč

Je známý pod jménem Letenský kolotoč, ačkoliv stál původně v Královských Vinohradech.
Letenský kolotoč
Jde vůbec o nejstarší dochovaný kolotoč v Evropě. Ve své době ale nebyl jediným takovým kolotočem. Doložen je například kolotoč z Francie z roku 1662. Inspirace ke vzniku takového kolotoče vychází z oblíbených vojenských her z období  17-18.století, kdy vojáci jezdili v kruhu na svých koních a kopím se trefovali do terče upevněného na kůle uprostřed tohoto kruhu.
Letenský kolotoč
V roce 1892 si kolotoč nechal postavit Josef Nebeský z Prahy od vinohradského tesařského mistra Matěje Bílka. Tvoří ho 21 neživých koňů (někde se uvádí počet 18) potažených pravou koňskou kůží bez spojů, vycpaných slámou a s očima ze skla. Původní sedla se dochovaly už jen u čtyř koní, Flory, Poly, Šemíka a Bleska. Později byly na kolotoči vyměněny lavice za dvě dřevěná a dvě plechová autíčka. Středový sloup točny je vyzdoben původními třemi rytíři s neplechovým brněním, vyrobeného z papírmašé a natřeného stříbřenkou.
Letenský kolotoč
foto: zdroj Google

Kolotoč je umístěn uvnitř renesančního dřevěného pavilonu s půdorysem pravidelného dvanáctiúhelníku. Původní plechová střecha s 12 valbami byla zakončena lucernou.
Letenský kolotoč
Dřevěné stěny altánku mají vyřezávané ornamenty. Vstupy na kolotoč jsou zakončené půlkruhovými oblouky, jež byly později doplněny železnými vysouvacími roletami.

Anežský klášter


Anežský klášter

Anežský klášter se nachází na okraji historického území Starého města Na Františku.
Anežský klášter
O jeho založení se zasloužila členka královské dynastie Přemyslovců sv.Anežka spolu s králem Václavem I. Anežka byla jednou z prvních vysoce postavených osob své doby, která se věnovala charitativní činnosti a významně ovlivnila kulturní a umělecký vývoj v Čechách i v okolních zemích.
Anežský klášter
Založila špitál, klášter, podařilo se jí změnit řádová pravidla a realizovat sdružený klášter menších bratří a sester. Zřejmě kolem roku 1234 vznikl areál o několika stavbách, který co do rozsahu neměl v naší gotice obdoby. Se svým synovcem Přemyslem Otakarem II. v něm nechali přistavět svatyni Salvátora, zamýšlenou jako rodové pohřebiště. Pohřbeni v ní pak byli mnozí členové královské rodiny jako Václav I., Kunhuta Štaufská, Anežka Česká, Kunhuta Haličská i samotná Anežka Přemyslovna.
Anežský klášter
Již na konci 14. století začal areál Anežského kláštera chátrat. Zachránili ho až dominikáni, kteří se ho ujali v roce 1556. Opravili budovu konventu klaristek a udělali řadu renesančních úprav.

pátek 18. ledna 2013

Holešovická tržnice


Holešovická tržnice

Není snad nikoho v Praze, kdo by neznal Holešovickou tržnici, pražské centrum asijského stánkového prodeje, ale i tradičního prodeje čerstvé zeleniny a ovoce a potřeb pro zahrádkáře a kutily.
Holešovická tržnice
Tento památkově chráněný areál nacházející se v Praze Holešovicích u Bubenského nábřeží byl postavený v letech 1893-1895 podle návrhu architekta Josefa Srdínka. Ne však jako tržnice, ale jako Ústřední jatka královského města Prahy. Důvodem byl vydaný zákaz soukromých porážek na území Prahy i předměstských částí a zároveň nařízení, že veškeré dovážené maso do Prahy musí projít zvěrolékařskou prohlídkou právě v těchto Ústředních jatkách.
Holešovická tržnice
Vstup z jižní části byl dvěma vchody, mezi nimiž byl domek vrátného. Po jeho stranách byly dva mohutné pilíře ozdobené na jedné straně mužem s býkem a na druhé mužem s krávou.
Holešovická tržnice
Hlavní vchod zůstal dodnes nezměněn a je prakticky stejný jako tenkrát v 19.století. I komunikace uvnitř zůstaly zachovány, pouze dostaly jména pro lepší orientaci.

NEJ v Praze


NEJ v Praze

NEJdelší
eskalátor - ve stanici Náměstí míru, Praha 2 (délka 87,2m)                         
most - Negrelliho viadukt na Florenci, Praha 8 (délka 1110m)
barokní palácová stavba – Černínský palác, Praha 1 (délka průčelí 150m)
eskalátor - ve stanici Náměstí míru, Praha 2 (délka 87,2m)  most - Negrelliho viadukt na Florenci, Praha 8 (délka 1110m)  barokní palácová stavba – Černínský palác, Praha 1 (délka průčelí 150m)


NEJkratší
most přes Vltavu – Čechův most, Praha 1 (délka 169m)
ulice – Jiřího Červeného na Kampě, Praha 1 (délka 27m)
mezistaniční úsek metra – Hlavní nádraží – Muzeum na trase C (délka 425m)
most přes Vltavu – Čechův most, Praha 1 (délka 169m)  ulice – Jiřího Červeného na Kampě, Praha 1 (délka 27m)  mezistaniční úsek metra – Hlavní nádraží – Muzeum na trase C (délka 425m)
NEJvětší
stadion – Strahovský stadion (rozměry 310,5x202,5)
jezdecká socha – Jan Žižka na Vítkově, Praha 3 (výška 9m, délka 9,6m, šířka 5m)
zvonkohra – Loretánská zvonkohra, Praha 1 (30 zvonů)
stadion – Strahovský stadion (rozměry 310,5x202,5)  jezdecká socha – Jan Žižka na Vítkově, Praha 3 (výška 9m, délka 9,6m, šířka 5m)  zvonkohra – Loretánská zvonkohra, Praha 1 (30 zvonů)
NEJmenší
rotunda – rotunda sv.Longina, Na Rybníčku, Praha 2
dům – Anežská 4/1043, Praha 1 (uliční fronta 2,25m)
sídliště – sídliště Invalidovna, Karlín, Praha 8 (necelé tři tisíce obyvatel)
rotunda – rotunda sv.Longina, Na Rybníčku, Praha 2   dům – Anežská 4/1043, Praha 1 (uliční fronta 2,25m)  sídliště – sídliště Invalidovna, Karlín, Praha 8 (necelé tři tisíce obyvatel)

Letenský zámeček


Letenský zámeček

Letenský zámeček se nachází v Praze ve východní části Letenských sadů. Ještě do první poloviny 19.století tu však byly církevní vinice. Pak ale město rozhodlo vybudovat v této části výletní a odpočinkové místo pro Pražany. Ve spojení s nádhernými výhledy na historické centrum Prahy se nově vzniklé Letenské sady staly velice oblíbeným a navštěvovaným místem. Z toho vznikla potřeba zajistit na tomto místě i nějaké občerstvení.
Letenský zámeček
Letenský zámeček v Letenských sadech

V roce 1863 se úkolu zhostil architekt Vojtěch Ignác Ullmann. Postavil krásný novorenesanční zámeček s restaurací a návštěvnost poté ještě vzrostla.
Letenský zámeček
novorenesanční Letenský zámeček

V blízkosti zámečku byla zřízena v roce 1891 konečná stanice první pražské elektrické dráhy Františka Křižíka. Až do začátku I.světové války jezdila na Letnou i lanová dráha. Za budovou restaurace byl umístěn unikátní novorenesanční kolotoč z roku 1893, který tu stojí dodnes a je nejstarší zachovalou funkční atrakcí tohoto druhu v Evropě.
novorenesanční kolotoč z roku 1893
novorenesanční kolotoč z roku 1893

Letenský zámeček splní představy každého návštěvníka. Jsou zde tři různé typy restaurací a je tedy z čeho vybírat.

pomník sv.Václava


pomník sv.Václava

Kdo by neznal pomník sv. Václava v Praze na Václavském náměstí. Místo velice oblíbené, místo, kde si spousta lidí dává sraz „pod ocasem“ nebo „u koně“, místo, kde začínají vždy ty nejdůležitější okamžiky v dějinách našeho národa.
pomník sv.Václava
 Pomník v zádech s monumentální budovou národního muzea vytváří hlavní dominantu Václavského náměstí.
pomník sv.Václava
Autorem pomníku sv.Václava  je jeden z nejznámějších českých sochařů Josef Václav Myslbek. Na tomto sousoší pracoval více jak 30let a ani se nedožil jeho úplného dokončení. Práci zahájil v roce 1887 a dával si záležet na každičkém detailu. Jeho původní návrh, s kterým vyhrál výběrovou soutěž, se během jeho tvorby sousoší ještě několikrát změnil. Myslbek inspirovaný svatováclavským pokladem pojal sochu sv. Václava jako bojovníka s přilbicí, mečem a drátěnou košilí.
pomník sv.Václava
Jezdecká socha stojící na mohutném kvádrovém podstavci, byla později ještě doplněna čtyřmi sochami stojících světců. Byla to sv.Ludmila, sv.Anežka, sv.Prokop a sv.Vojtěch. Tři z nich byly osazeny k sv.Václavovi v roce 1912, socha sv.Vojtěcha byla doplněna až v roce 1924.

Státní opera Praha


Státní opera Praha

V době, kdy Čechy ještě náležely pod rakousko-uherskou monarchii, žila v Praze poměrně početná německá menšina. V roce 1883, když bylo s velkou slávou postaveno ryze české Národní divadlo, zatoužila i pražská německá obec mít něco svého, kde by mohli působit němečtí umělci. Ti zpočátku hráli ve Stavovském divadle a střídali se s českým souborem. A tak v roce 1883 byl ustaven Německý divadelní spolek, který začal shromažďovat finanční prostředky na stavbu vlastního německého divadla. Výsledkem bylo v roce 1888 postavení nádherné budovy pod názvem Nové německé divadlo.
Státní opera Praha
Jeho činnost byla zahájena 5. ledna 1888 Wagnerovou operou Mistři pěvci norimberští. O divadle se začalo mluvit jako o jednom z nejkrásnějších německých divadel v Evropě.
Státní opera Praha
Interiér mělo bohatě zdobený v novorokokovém stylu, kombinovaný v barvě bílé a zlaté, s nádherně malovanými stropy a překrásným masivním zlatým lustrem.
Státní opera Praha
V divadle působila celá řada umělců světového významu, jakými byli například Gustav Mahler, Richard Strauss, Enrico Caruso, Alexandr Zemlinski a mnoho dalších.

pátek 11. ledna 2013

Bílkova vila


Bílkova vila

Bílkova vila se nachází v blízkosti křížení ulic Chotkova a Badeniho v Praze-Hradčanech.
Bílkova vila
Jméno dostala po svém majiteli Františku Bílkovi. To byl především sochař, ale věnoval se i kresbě a grafice, a podle jeho domu je zřejmé, že byl i dobrý architekt.
Bílkova vila
Vila z roku 1911 je totiž postavená podle jeho návrhu. Měla sloužit jako jeho rezidence a současně ateliér, ve kterém tvořil svoje díla.
Bílkova vila
 Dvoupodlažní budova představuje jednu z nejoriginálnějších ukázek secesní architektury. Byla promyšlena do posledního detailu a má symbolizovat doslova „Život jako pole plné zralých klasů, skýtající výživu bratří na každý den. Mnohé klasy svázány ve snopy-sloupy. Některé ze sloupů nedostavěny, protože ničeho nenesou“, jak říkal sám autor.  
Bílkova vila
Zajímavý je obloukovitě prohnutý půdorys vily znázorňující stopu, kterou za sebou zanechává kosa při sečení obilí.

čtvrtek 3. ledna 2013

Slovanský ostrov (Žofín)


Slovanský ostrov (Žofín)

Slovanský ostrov, též nazývaný Žofín, se nachází u pravého břehu Vltavy mezi Jiráskovým mostem a mostem Legií.
Slovanský ostrov (Žofín)
Vznikal postupně v 17. a 18.století z naplavenin a spojením menších ostrůvků. Po povodni v roce 1784 byl po obvodě zpevněn zdí a osázen dřevinami. Na ostrově byly vystavěny lázně a barvírny, a proto se mu dříve říkalo Barvířka nebo Barvířský.
Slovanský ostrov (Žofín)
V roce 1830 koupil ostrov Václav Antonín Novotný, který na něm v letech 1836-1837 nechal postavit novorenesanční jednopatrovou reprezentativní budovu s koncertním a společenským sálem. Budova byla pojmenována Žofín, po matce císaře Františka Josefa I., arcikněžně Žofii.
Slovanský ostrov (Žofín)
Žofín se stal hned nejvýznamnějším centrem kulturního, společenského a politického života. Konaly se zde hojně navštěvované prestižní plesy, koncerty, scházeli se tady čeští vlastenci. Vystoupil zde například nejstarší český pěvecký spolek Hlahol, hudební skladatel Antonín Dvořák či Bedřich Smetana se svým dílem Má vlast. Zatančila si tu i spisovatelka Božena Němcová, která tu má kousek od budovy svoji sochu.