středa 19. listopadu 2014

klášter sv. Gabriela

klášter sv. Gabriela

Na jižním úpatí vrchu Petřín v Praze na Smíchově, v místě někdejších vinic, se nachází velkolepý novorománský klášterní komplex sv. Gabriela. Upoutá hned na první pohled, neboť tak trochu připomíná pohádkový hrad.
klášter sv. Gabriela
V historické literatuře se o něm příliš nepsalo, důvodem mohl být svérázný jakýsi pseudorománský příliš neuznávaný sloh kostela sv.Gabriela.
kostel sv.Gabriela
Zakladatelem opatství sv.Gabriela byla hraběnka Gabriela Sweerts-Šporková, která se rozhodla založit první ženský konvent benediktinek beuronské kongregace v Praze. Na jeho výstavbu věnovala své jmění v hodnotě 1 milionu korun. Bohužel se nedožila ani položení základního kamene v roce 1888.
klášter sv. Gabriela
Komplex budov byl dostavěn v roce 1891 a vysvěcen pražským arcibiskupem kardinálem Františkem Schönbornem. Výzdoba vnitřních prostor probíhala ještě do roku 1917. Svými malbami tkz.beuronské školy se na ní podílela skupinka výtvarníků kolem německého malíře, sochaře, architekta a řeholníka Petra Desidera Lenze.

chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanech

chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanech

Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice se nachází v Praze na Žižkově na Olšanském hřbitově. Stojí hned naproti vchodu z ulice Jana Želivského, uprostřed tkz. ruského hřbitova.
chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanech
Tento ruský pravoslavný kostelík byl postaven v letech 1924-1925 ve staroruském slohu podle návrhu architekta Vladimíra Brandta. Vzorem mu byl novgorodský chrám Spasa Něredicy.
chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanech
Finance na stavbu se získaly ze sbírky pravoslavné komunity žijící na území tehdejšího Československa. Velkou zásluhu na tom měla žena českého politika a rusofila Karla Kramáře Naděžda za podpory dalšího českého politika Antonína Švehly.
chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanech
Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice představuje unikátní památku ruské architektury a malířství.

Matyášova brána, Pražský hrad

Matyášova brána, Pražský hrad

Matyášova brána se nachází na Pražském hradě a je vstupní branou z I. na II. nádvoří ze západní strany od Hradčanského náměstí.
Matyášova brána, Pražský hrad
Kdy přesně vznikla, se neví. Předpokládá se, že ji nechal postavit již císař Rudolf II. jako samostatně stojící triumfální antický oblouk, jímž se vcházelo do sídla králů.
Matyášova brána, Pražský hrad
Dokončena byla v roce 1614 za vlády Matyáše II. a její stavba se všeobecně přisuzuje architektu Giovanni Mariu Filippimu.
Matyášova brána, Pražský hrad
Nápis ve štítu brány nese latinský text. V překladu znamená „Pan Matyáš zvolený římský císař vždy vznešený uherský český král atd. postavil r.1614“. Pod ním je vyobrazen Matyášův císařský znak.

vojenský kostel sv. Jana Nepomuckého

vojenský kostel sv. Jana Nepomuckého

Vojenský kostel sv.Jana Nepomuckého se nachází v Kanovnické ulici jen kousek od Hradčanského náměstí a Pražského hradu.
vojenský kostel sv.Jana Nepomuckého
Nechaly ho tam postavit sestry řádu sv.Voršily, které na Hradčanech pobývaly od počátku 18. století. Nejdříve si tu vystavěly vlastní klášter a v roce 1713 ještě zažádaly o pozemek patřící císařskému špitálu na stavbu svého kostela.
vojenský kostel sv.Jana Nepomuckého
Ten jim byl přidělen v roce 1719 a o rok později se již začalo stavět pod vedením významného architekta Kryštofa Dientzenhofera. V roce 1722 však Kryštof Dientzenhofer zemřel a stavbu kostela tak dokončil jeho syn Kilián Ignác, pro nějž to byla tehdy první velká stavba tohoto typu.
vojenský kostel sv.Jana Nepomuckého
Kostel byl vysvěcen 21.srpna 1729 a jeho patronem se stal sv.Jan Nepomucký.