pondělí 24. srpna 2015

Zpívající fontána, Pražský hrad

Zpívající fontána, Pražský hrad

Zpívající fontána se nachází v Královské zahradě Pražského hradu před Letohrádkem královny Anny. Tento letohrádek, zvaný též Belvedér, nechal postavit císař Ferdinand I.Habsburský pro svou manželku Annu Jagellonskou.
Zpívající fontána, Pražský hrad
V roce 1562 se rozhodl ještě před letohrádek přistavět fontánu. Návrhem byl pověřen císařův dvorní malíř Francesco Terzio z Bergama. Podle jeho nákresů pak vytvořil řezbář Hanuš Peysser dřevěný model fontány. Samotné odlití fontány provedl přední pražský zvonař a kovolijec Tomáš Jaroš z Brna, který je také autorem největšího českého zvonu Zikmundu s dolním průměrem 256 cm umístěného v chrámu svatého Víta.
Zpívající fontána, Pražský hrad
S formou pro odlití fontány mu pomáhal tovaryš Wolf Hofprugger a mistr Vavřinec Křička, jenž vytvářel jednotlivé figury.
Zpívající fontána, Pražský hrad
Z důvodu finančních neshod i nedostatku materiálu se výroba fontány protáhla a osazena před letohrádek byla až v roce 1568. Toho už se bohužel nedožil císař Ferdinand I., který zemřel v roce 1564.

pondělí 6. července 2015

Chotkovy sady, Praha

Chotkovy sady, Praha

Chotkovy sady se rozprostírají v blízkosti Pražského hradu, hned vedle Letohrádku královny Anny (více o něm na http://www.fototuristika.cz/tips/detail/142).
Chotkovy sady, Praha
Zpočátku byly v těchto místech pastviny a vinice. Na volných prostranstvích se konaly jezdecké soutěže a rytířské turnaje a také se tu skladovalo dříví pro potřeby Pražského hradu.
Chotkovy sady, Praha
Tehdejší nejvyšší purkrabí hrabě Karel Chotek přišel s myšlenkou vybudovat zde pro Pražany park plný zeleně. A tak se i stalo. V roce 1833 vznikl první městský veřejný park, který nebyl soukromým vlastnictvím nikoho z panstva, jak tomu vždy bylo, ale byl určen k odpočinku a trávení volného času běžných lidí.
Chotkovy sady, Praha
Na jeho stavbě se podílel Josef Fusch se zkušeným zahradníkem Jiřím Baulem. Do parku v anglickém stylu nechali ještě vysázet na šedesát stromů.

neděle 14. června 2015

pomník Woodrow Wilson, Praha

pomník Woodrow Wilson, Praha

Pomník Woodrow Wilson už zase stojí v Praze ve Vrchlického sadech před budovou Hlavního (Wilsonova) nádraží.
pomník Woodrow Wilson, Praha
V místním „Sherwoodu“, jak se Vrchlickým sadům dříve přezdívalo, obdobný pomník se sochou osmadvacátého amerického prezidenta Woodrow Wilsona od sochaře Albína Poláška již stál v letech 1928 až 1941, než ji strhli za druhé světové války nacisti.
pomník Woodrow Wilson, Praha
Nynější socha Woodrow Wilsona je vysoká 3,5 metrů a je umístěna na vysokém podstavci nesoucí zlatým písmem jeho jméno.
pomník Woodrow Wilson, Praha
Před pomníkem je cesta svobody s několikametrovým pásem desek nesoucím jména dárců, kteří se na jeho obnovení podíleli.

neděle 17. května 2015

Hradčanská radnice

Hradčanská radnice

Zajímavá renesanční památka se nachází v Praze nedaleko Pražského hradu. Je jím bývalá Hradčanská radnice s č.p. 173, stojící v dolní části Loretánské ulice.
Hradčanská radnice
Jako jeden z mála domů se vyhnula všem pohromám a dochovala se dodnes v téměř v původním stavu.
Hradčanská radnice
V roce 1321 založil hradní purkrabí Berka z Dubé v těchto místech poddanské městečko Hradčany. Od hradu ho oddělovala jedna z městských bran a hradčanské opevnění.
Hradčanská radnice
Potřeba zřídit radnici, kterou obvykle mělo každé větší město, vznikla 1.září 1598. V ten den císař Rudolf II. povýšil městečko Hradčany na samostatné město.

kubistický kiosek, Praha

kubistický kiosek, Praha

Chcete-li vidět opravdovou raritu, musíte si zajít v Praze do Bolzanovy ulice. U zastávky tramvaje Hlavní nádraží totiž stojí ojedinělá památka českého kubismu, přesněji tkz. rondokubismu.
kubistický kiosek, Praha
Jedná se o kiosek postavený ve 20.letech 20.století, který je zřejmě jediným tohoto typu, jaké v Praze tehdy vznikly. I když to není zas tak dávno, neví se přesně, kdo byl jeho autorem.
kubistický kiosek, Praha
Mohl to být architekt Pavel Janák, který podobné stavbami zabýval, stejně jako další architekt Josef Gočár, který obdobné dřevěné domky navrhl pro letiště Praha-Kbely.
kubistický kiosek, Praha
Tento dochovaný exemplář kiosku byl v roce 1980 z iniciativy památkářů obnoven a to včetně jeho barevnosti, takže připomíná věrnou kopii původní stavby. Na jeho stavbu bylo použito kombinace hrázděného zdiva a dřeva a v roce 1981 byl prohlášen za kulturní památku.

středa 29. dubna 2015

Toskánský (Thun-Hohenštejnský) palác

Toskánský (Thun-Hohenštejnský) palác

Toskánský palác se nachází na Hradčanském náměstí naproti hlavní bráně Pražského hradu.
Toskánský (Thun-Hohenštejnský) palác
Původně na jeho místě stála zástavba starších měšťanských domů ze 14.století. Ty v roce 1685 vykoupil Michal Osvald hrabě Thun-Hohenstein a i přes počáteční sousedské spory s hrabětem Martinicem nakonec se svolením císaře Leopolda I. nechal na jejich místě vybudovat reprezentativní sídlo podle projektu francouzského architekta Jeana Baptisty Matheye.
Toskánský (Thun-Hohenštejnský) palác
Stavba mohutného paláce byla velice nákladná a samotný hrabě se jeho dokončení ani nedožil. Dědicové proto v roce 1718 odprodali sídlo Anně Marii Františce – vévodkyni Toskánské, po které nese dodnes palác i její rodové jméno.
Toskánský (Thun-Hohenštejnský) palác
Po vystřídání několika majitelů se nakonec Toskánský palác dostal v roce 1918 do rukou státu. Ten v něm zřídil Ministerstvo zahraničních věcí a i když byla později větší část agendy přesunuta do nově obnoveného Černínského paláce, nadále sloužil potřebám ministerstva.

kostel sv. Salvátora v Praze

kostel sv. Salvátora v Praze

Kostel sv. Salvátora se nachází v Praze na Starém Městě u Křižovnického náměstí a je součástí rozsáhlého areálu Klementina (více o něm na http://www.fototuristika.cz/tips/detail/411). Jde o jednu z nejcennějších barokních památek, která se budovala postupně po mnoho let.
kostel sv. Salvátora v Praze
Stavět se začalo v roce 1758 na základech bývalého kostela sv. Klimenta. Nejdříve vzniklo kněžiště a příčná loď. V první polovině 17.století pak dostal jezuitský kostel zasvěcený sv.Salvátorovi, zásluhou stavitele Carla Luraga, dnešní trojlodní podobu.
kostel sv. Salvátora v Praze
Podle návrhu Francesca Carattiho byla v letech 1648-1649 ještě dostavěna kupole s výzdobou štukatur od Jana Jiřího Bendla.
kostel sv. Salvátora v Praze
Poslední významnější úpravou bylo zvýšení a pozměnění věží kostela v roce 1714. Od té doby vypadá stavba podobně jako dnes. Průčelí kostela sv. Salvátora směřující k historickému Karlovu mostu vyniká bohatou sochařskou výzdobou od sochaře Bendla a volně tak navazuje na nedalekou výzdobu Karlova mostu.