neděle 26. srpna 2012

Hladová zeď


Hladová zeď
Hladovou zeď lze dobře vidět, obzvláště v zimních měsících, již z centra Prahy od Masarykova nebo Smetanova nábřeží.
Hladová zeď
Zeď začíná na Újezdu na Malé Straně a stoupá příkře po Petřínském vrchu. Ten je protkaný celou řadou cestiček, které se navzájem kříží a procházejí několika průchody Hladovou zdí.
Hladová zeď
Na úplném vrcholu protíná Hladovou zeď  i lanovka Petřín.
Hladová zeď
Pak se line kolem zrcadlového Bludiště a rozhledny Petřín až ke Strahovskému klášteru. Zde byla kvůli rozvoji Prahy zeď odstraněna. Pokračuje tak o kus dále podél silnice až k Hradčanům.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/446

Další zajímavá místa v Praze:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&tips_area=7&view=1&order=1&x=41&y=15

pátek 17. srpna 2012

Obecní dům


Obecní dům
Obecní dům je jedna z nejvýznamnějších pražských secesních staveb. Nachází se v centru Prahy v těsné blízkosti Prašné brány. Kdysi na jeho místě stál Králův dvůr, rezidence českých králů vybudovaná Václavem IV.
Obecní dům
Myšlenka postavit na tomto historickém místě reprezentativní budovu jako středisko českého národního a společenského života vznikla na počátku 20.století. V roce 1903 proběhla architektonická soutěž z níž vyšli vítězně architekti A.Balšánek a O.Polívka. V roce 1905 se zahájily práce a celý objekt byl dokončen v roce 1912. Vzniklo úžasné secesní dílo, které však bylo ve své době přijímáno starší a konzervativní generací architektů nelibě a s kritikou, kvůli nečistému slohu míšením různých stylů.
Obecní dům
 Až s odstupem času je tato stavba doceněna jako jedinečné harmonické spojení architektonických a výtvarných stylů 19. a začátku 20.století. Mísí se zde neorenesance, neobaroko, západní a orientální vlivy s českou secesí.
Obecní dům
Na stavbě se výhradně podílely pouze české firmy. Výzdobu zase zajistili nejvýznamnější čeští malíři a sochaři té doby jako byl Mikoláš Aleš, František Ženíšek, Josef Václav Myslbek, Max Švabinský, Alfons Mucha, Jan Preisler, Bohumil Kafka a mnoho dalších.

pátek 10. srpna 2012

Týnský chrám (Chrám Matky Boží před Týnem)


Týnský chrám (Chrám Matky Boží před Týnem)


Týnský chrám, ačkoliv se nachází za domy ohraničující Staroměstské náměstí, přesto vytváří jednu z jeho největších dominant. Přesný název této monumentální stavby je Chrám Matky Boží před Týnem, vžil se však zkrácený název Týnský chrám.
Týnský chrám (Chrám Matky Boží před Týnem)
 V jeho místech stál již v 11.století románský kostelík, který o dvě století později nahradil raně gotický kostel. Ten ještě pamatuje kázání předchůdce Jana Husa, významného církevního reformátora Konráda Waldhausera.
Týnský chrám (Chrám Matky Boží před Týnem)
Ve 14.století byla zahájena stavba vrcholně gotického kostela, který se stal hlavním kostelem Starého Města pražského. Jeho stavbu ovlivnili i známí stavitelé Matyáš z Arrasu a Petr Parléř, kteří se podíleli i na stavbě chrámu sv.Víta na Pražském hradě. Rukopis Petra Parléře ukazují především kružby oken a 28m vysoké okno západního průčelí.
Týnský chrám (Chrám Matky Boží před Týnem)
Stavba kostela se dosti vlekla. V dobách husitských revolucí se stal kostel významným náboženským centrem příznivců Jana Husa. To však ještě neměl hlavní štít ani vysoké věže. Stavba měla být dokončena hned po ukončení husitských válek. Jenže dřevo přichystané na krovy se místo toho použilo na stavbu šibenic pro Jana Roháče z Dubé a jeho věrné druhy, když je nechal popravit císař Zikmund.

neděle 5. srpna 2012

Krannerova fontána (kašna)


Krannerova fontána (kašna)

Dříve stála skoro na každém pražském prostranství nějaká kašna či fontána. Někdy je tvořily obyčejné nádrže plnící pouze základní funkci dodávky pitné vody. Jiné se snažily zaujmout svým nevšedním vzhledem. Zejména v období renesance a baroka vznikaly zajímavé a propracované kašny a fontány s okázalou výzdobou. V roce 1858 bylo v Praze na 440 kašen.
Krannerova fontána (kašna)
Jednou z nich byla Krannerova fontána (kašna) nacházející se nyní v parku Národního probuzení na Smetanově nábřeží.
Krannerova fontána (kašna)
Dříve na tomto místě bylo volné prostranství vzniklé bezprostředně po dokončení prvního zpevněného kamenného nábřeží v Praze. Podle projektu Bernarda Grubera měl stát na této ploše pomník s kašnou. A tak se i stalo a 22. srpna 1845 byl slavnostně položen základní kámen. Poté významný pražský architekt J.O.Kranner (účastnil se i dostavby chrámu sv. Víta), spolu se sochařem J.Maxem a kameníkem K.Svobodou vystavěli 29m vysoký novogotický pomník císaře Františka I. kombinovaný s kašnou a fontánou.
Krannerova fontána (kašna)
V důsledku změny politické situace v roce 1848 byl pomník odhalen poněkud v tichosti o 2 roky později v roce 1950.