pátek 18. ledna 2013

pomník sv.Václava


pomník sv.Václava

Kdo by neznal pomník sv. Václava v Praze na Václavském náměstí. Místo velice oblíbené, místo, kde si spousta lidí dává sraz „pod ocasem“ nebo „u koně“, místo, kde začínají vždy ty nejdůležitější okamžiky v dějinách našeho národa.
pomník sv.Václava
 Pomník v zádech s monumentální budovou národního muzea vytváří hlavní dominantu Václavského náměstí.
pomník sv.Václava
Autorem pomníku sv.Václava  je jeden z nejznámějších českých sochařů Josef Václav Myslbek. Na tomto sousoší pracoval více jak 30let a ani se nedožil jeho úplného dokončení. Práci zahájil v roce 1887 a dával si záležet na každičkém detailu. Jeho původní návrh, s kterým vyhrál výběrovou soutěž, se během jeho tvorby sousoší ještě několikrát změnil. Myslbek inspirovaný svatováclavským pokladem pojal sochu sv. Václava jako bojovníka s přilbicí, mečem a drátěnou košilí.
pomník sv.Václava
Jezdecká socha stojící na mohutném kvádrovém podstavci, byla později ještě doplněna čtyřmi sochami stojících světců. Byla to sv.Ludmila, sv.Anežka, sv.Prokop a sv.Vojtěch. Tři z nich byly osazeny k sv.Václavovi v roce 1912, socha sv.Vojtěcha byla doplněna až v roce 1924.

Státní opera Praha


Státní opera Praha

V době, kdy Čechy ještě náležely pod rakousko-uherskou monarchii, žila v Praze poměrně početná německá menšina. V roce 1883, když bylo s velkou slávou postaveno ryze české Národní divadlo, zatoužila i pražská německá obec mít něco svého, kde by mohli působit němečtí umělci. Ti zpočátku hráli ve Stavovském divadle a střídali se s českým souborem. A tak v roce 1883 byl ustaven Německý divadelní spolek, který začal shromažďovat finanční prostředky na stavbu vlastního německého divadla. Výsledkem bylo v roce 1888 postavení nádherné budovy pod názvem Nové německé divadlo.
Státní opera Praha
Jeho činnost byla zahájena 5. ledna 1888 Wagnerovou operou Mistři pěvci norimberští. O divadle se začalo mluvit jako o jednom z nejkrásnějších německých divadel v Evropě.
Státní opera Praha
Interiér mělo bohatě zdobený v novorokokovém stylu, kombinovaný v barvě bílé a zlaté, s nádherně malovanými stropy a překrásným masivním zlatým lustrem.
Státní opera Praha
V divadle působila celá řada umělců světového významu, jakými byli například Gustav Mahler, Richard Strauss, Enrico Caruso, Alexandr Zemlinski a mnoho dalších.

pátek 11. ledna 2013

Bílkova vila


Bílkova vila

Bílkova vila se nachází v blízkosti křížení ulic Chotkova a Badeniho v Praze-Hradčanech.
Bílkova vila
Jméno dostala po svém majiteli Františku Bílkovi. To byl především sochař, ale věnoval se i kresbě a grafice, a podle jeho domu je zřejmé, že byl i dobrý architekt.
Bílkova vila
Vila z roku 1911 je totiž postavená podle jeho návrhu. Měla sloužit jako jeho rezidence a současně ateliér, ve kterém tvořil svoje díla.
Bílkova vila
 Dvoupodlažní budova představuje jednu z nejoriginálnějších ukázek secesní architektury. Byla promyšlena do posledního detailu a má symbolizovat doslova „Život jako pole plné zralých klasů, skýtající výživu bratří na každý den. Mnohé klasy svázány ve snopy-sloupy. Některé ze sloupů nedostavěny, protože ničeho nenesou“, jak říkal sám autor.  
Bílkova vila
Zajímavý je obloukovitě prohnutý půdorys vily znázorňující stopu, kterou za sebou zanechává kosa při sečení obilí.

čtvrtek 3. ledna 2013

Slovanský ostrov (Žofín)


Slovanský ostrov (Žofín)

Slovanský ostrov, též nazývaný Žofín, se nachází u pravého břehu Vltavy mezi Jiráskovým mostem a mostem Legií.
Slovanský ostrov (Žofín)
Vznikal postupně v 17. a 18.století z naplavenin a spojením menších ostrůvků. Po povodni v roce 1784 byl po obvodě zpevněn zdí a osázen dřevinami. Na ostrově byly vystavěny lázně a barvírny, a proto se mu dříve říkalo Barvířka nebo Barvířský.
Slovanský ostrov (Žofín)
V roce 1830 koupil ostrov Václav Antonín Novotný, který na něm v letech 1836-1837 nechal postavit novorenesanční jednopatrovou reprezentativní budovu s koncertním a společenským sálem. Budova byla pojmenována Žofín, po matce císaře Františka Josefa I., arcikněžně Žofii.
Slovanský ostrov (Žofín)
Žofín se stal hned nejvýznamnějším centrem kulturního, společenského a politického života. Konaly se zde hojně navštěvované prestižní plesy, koncerty, scházeli se tady čeští vlastenci. Vystoupil zde například nejstarší český pěvecký spolek Hlahol, hudební skladatel Antonín Dvořák či Bedřich Smetana se svým dílem Má vlast. Zatančila si tu i spisovatelka Božena Němcová, která tu má kousek od budovy svoji sochu.





pátek 21. prosince 2012

Praha – okružní plavba parníky


Praha – okružní plavba parníky

Kdo chce vidět Prahu i trochu jinak, než z přeplněných chodníků a cest, může vyzkoušet plavbu lodí po řece Vltavě.
Praha – okružní plavba parníky

jedna z lodí podplouvá Čechův most

Z vodní hladiny je možné si v klidu vychutnat nevšední krásu historického centra Prahy a vidět ji z trochu jiné perspektivy. Hlavním přístavištěm pro většinu lodí je Rašínovo nábřeží. Kotvení lodí začíná na náplavce u Rudolfína a pokračuje pod Čechovým mostem, až k dalšímu Štefánikovu mostu.
Praha – okružní plavba parníky

nábřeží pod Františkem

Lístky si lze objednat telefonicky nebo je možné koupit přímo na místě v informačních centrech u Čechova mostu.
Praha – okružní plavba parníky

jedno z prodejních míst lístků na lodě

Podél celého přístaviště jsou zakotveny lodě jedna vedle druhé, pokud zrovna nejsou na cestě. Jednotlivá nástupiště lodí jsou číselně značené, takže se lze snadno orientovat a najít tu „svoji“.

pátek 14. prosince 2012

ostrov Štvanice


ostrov Štvanice

Ostrov Štvanice se nachází na řece Vltavě mezi Holešovicemi a Karlínem. Už od počátku byl důležitým místem pro obyvatelstvo z obou stran řeky. Voda byla v těchto místech mělká a právě tudy vedl jediný brod v dolním toku Vltavy. V okolí byly i další říční ostrůvky jako Primátorský, Jeruzalemský, Korunní a Rohanský, ty však postupně zanikly při regulaci říčního koryta.
ostrov Štvanice

ostrov Štvanice se stejnojmenou elektrárnou

Ostrovu se říkávalo Velké Benátky. Jméno Štvanice dostal po oblíbené zábavě tehdejší doby, kdy se na něm pořádaly psí štvanice na medvědy, jeleny, srny nebo kance, než to zakázal císař František I. Na ostrově se hrálo divadlo, bylo tam varieté a předváděla se tam spousta dalších atrakcí.
ostrov Štvanice

zdymadlo Štvanice

V období let 1845-1850 byl přes ostrov postaven Negrelliho viadukt, který umožňoval železniční dopravu mezi Karlínem a Bubny. V té době to byla největší železniční stavba v Evropě. Viadukt byl dlouhý 1110m a dodnes je pražským nejdelším mostem.
ostrov Štvanice

Negrelliho viadukt

Druhý most přes ostrov byl již určen pro běžnou dopravu. Jmenoval se Hlávkův most a postavený byl v letech 1909-1912. O jeho působivou sochařskou výzdobu se podělili Bohumil Kafka a Ladislav Kofránek.

pátek 7. prosince 2012

pomník mistra Jana Husa


pomník mistra Jana Husa
Pomník mistra Jana Husa se nachází v Praze na Staroměstském náměstí. Jednoduchá cesta k jeho vzniku to ale nebyla…
pomník mistra Jana Husa
Jan Hus narozený v roce 1371 v Husinci byl významným knězem, myslitelem, kazatelem a především reformátorem. Vyučoval jako rektor na pražské Univerzitě Karlově. Vystupoval především proti katolické církvi. Často kritizoval její majetkové poměry, kdy církev prodávala lidem odpustky a vybírala od nich nemalé finanční částky. Kázání mistra Jana Husa se církve natolik dotýkalo, že byl za své názory označen za kacíře a v roce 1415 upálen na hranici v Kostnici.
pomník mistra Jana Husa
V roce 1889 vznikla myšlenka uctít památku Jana Husa. O návrhu umístění jeho pamětní desky na budovu Národního muzea probíhaly bouřlivé diskuze. Po nekonečných názorových neshodách nakonec vznikl Spolek pro zbudování pomníku mistra Jana Husa v čele s Vojtěchem Náprstkem a prostřednictvím veřejné sbírky získal finanční prostředky na stavbu tohoto pomníku. V roce 1891 byla vyhlášena veřejná soutěž o návrh pomníku, kterou vyhrál sochař Vilém Amort. Jenže kvůli sporům o místo, kam by měl být pomník umístěn, nebyl tento návrh realizován.
pomník mistra Jana Husa
V úvahu připadalo Václavské náměstí, Betlémské náměstí, Malé nebo Staroměstské náměstí. Nakonec padla definitivní volba na Staroměstské náměstí a v roce 1900 se vyhlásila nová veřejná soutěž, kterou tentokráte vyhrál se svým projektem Ladislav Šaloun.