čtvrtek 21. února 2013

Novomlýnská (Petrská) vodárenská věž


Novomlýnská (Petrská) vodárenská věž

Novomlýnská, ale též Petrská nebo Dolní novoměstská, to všechno jsou názvy pro jednu a tutéž historickou vodárenskou věž, stojící na Praze 1 nedaleko Štefánikova mostu.
Novomlýnská (Petrská) vodárenská věž
Dnes je zřejmě nejužívanějším názvem Novomlýnská věž, podle pražských Nových Mlýnů, které tu v minulosti fungovaly.
Novomlýnská (Petrská) vodárenská věž
Vodárenská věž stála původně přímo na břehu řeky Vltavy, ale vlivem naplavenin, regulací břehů, výstavby náplavky a přilehlých komunikacích se postupně její poloha od řeky vzdálila až na dnešních asi 100 metrů.
Novomlýnská (Petrská) vodárenská věž
Vůbec první vodárenská věž zde byla postavena kolem roku 1536. Jednalo se o dřevěnou věž rozvádějící vodu do kašen a přilehlých domů Dolního Nového města. Pravděpodobně byla zničena požárem, což bylo ostatně u těchto dřevěných vodárenských věží dost časté, neboť při mrazech se rozmrazovalo vodovodní potrubí pomocí otevřeného ohně.
Vystavil v Žádné komentáře:

kaple sv.Kříže (Pražský hrad)


kaple sv.Kříže (Pražský hrad)

Kaple sv. Kříže se nachází na druhém nádvoří Pražského hradu. Vystupuje z jižního podélného křídla v místě, kde bývaly budovy stavebního úřadu a korunovační kuchyně Karla IV. z roku 1723, užívané později jako hlavní strážnice.
kaple sv.Kříže
V rámci tereziánské přestavby, kterou vedl vídeňský dvorní architekt Marie Terezie Nicola Paccassi, postavil v letech 1756-1764 v těchto místech barokní kapli architekt Anselmo Lurago.
kaple sv.Kříže
O sto let později, v letech 1852-1858 ji nechal přestavět rakouský excísař a poslední český král Ferdinand I. Kaple byla rozšířena, klasicistně upravena a její severní průčelí bylo osazeno plastikami sv.Petra a Pavla od sochaře Emanuela Maxe.
kaple sv.Kříže
V 60.letech 20.století se rozhodlo o upravení kaple ve výstavní síň a vytvoření expozice s ukázkou Svatovítského pokladu.
Vystavil v Žádné komentáře:

Trojský zámek


Trojský zámek

Jeden z nejkrásnějších barokních zámků v Čechách se nachází v Praze Tróji, hned vedle pražské zoologické zahrady.
Trojský
 Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka si nechal stavět letní sídlo od r. 1679. Sledoval tím získání šlechtického titulu, což se mu podařilo. Trojský zámek patří mezi nejvýznamnější ukázky zámecké barokní architektury 17. st. v Čechách vůbec.
Trojský
 Ke stavbě i k výzdobě pozval hrabě Šternberk vynikající evropské umělce. Stavbu projektoval Giovanni Domenico Orsi, jehož brzy vystřídal Jean Baptiste Mathey, který změnil původní koncepci na velmi pravidelnou dispozici s hlavním sálem uprostřed. Hlavní sál byl spojen se zahradou monumentálním zahradním dvojramenným schodištěm, k jehož sochařské výzdobě byli roku 1685 pozváni Jiří a Pavel Hermannové z Drážďan. Asi kolem roku 1705 je doplnil Jan Brokof. Schodiště je vyzdobeno plastikami antických bohů a bohyň znázorňujícími jejich boj s Titány, jak líčí starořecká Iliada. Odtud patrně pochází i název Troja, který se pak rozšířil na celou oblast. 
Trojský
Strop a stěny ústředního sálu pokrývají fresky s námětem Apotheosy vítězství nad Turky u Vídně a oslavují tak Habsburky. Fresky namalovali nizozemští malíři Abraham a Izak Godinové.
Vystavil v Žádné komentáře:

pátek 15. února 2013

Jeruzalémská synagoga


Jeruzalémská synagoga

Jeruzalémská synagoga je nejmladší a zároveň největší synagogální stavbou v Praze. Byla postavena architektem W.Stiassnym roku 1905 - 1906 v pseudomaurském slohu. Je náhradou za Cikánovu, Velkodvorskou a Novou synagogu, které byly zbořeny při asanaci Židovského Města.
 Jeruzalémská synagoga
Průčelí budovy je charakteristické mohutným obloukem s velkým rozetovým oknem, v němž je šesticípá Davidova hvězda. Střed západního průčelí zdobí český a hebrejský nápis: ?Toto je Hospodinova brána, skrze ni vcházejí spravedliví. Což nemáme všichni jednoho otce ? Což nás nestvořil jediný Bůh ?? Po obou stranách vchodu jsou dvě věže. Původní název pro Jeruzalémskou synagogu zněl Jubilejní synagoga a odkazoval k padesátému výročí nástupu Franze Josefa na trůn. Pro Židy znamenalo těchto 50 let období relativního klidu a prosperity, proto tehdy existovalo mnoho staveb, které nesly toto označení.
 Jeruzalémská synagoga
Své jméno má nakonec od místa, kde stojí - od Jeruzalémské ulice. Skutečnost rovněž poněkud paradoxní, protože ulice je pojmenována podle křesťanské kaple, která stávala na hřbitově u sv. Jindřicha již někdy ve 14. století, na počest vojů, které odcházely bojovat do Palestiny.
 Jeruzalémská synagoga
 Průčelí budovy je charakteristické mohutným obloukem a velkým rozetovým oknem, kde se nachází šesticípá Davidova hvězda. Střed západního průčelí zdobí český a hebrejský nápis: „Toto je Hospodinova brána, skrze ni vcházejí spravedliví. Což nemáme všichni jednoho otce? Což nás nestvořil jediný Bůh?“ Po obou stranách vchodu jsou dvě věže. Synagoga má 850 sedadel, boční galerie se samostatnými vchody jsou určeny pro ženy. Vnitřní čelo chrámu je zdobeno motivem vinné révy. Nad nimi jsou Mojžíšovy desky s deseti zákony.
Vystavil v Žádné komentáře:

Staronová synagoga


Staronová synagoga

Staronová synagoga se nachází v Praze na Josefově mezi Maiselovou a Pařížskou ulicí. Jde o jednu z nejstarších dochovaných synagog ve střední Evropě a vůbec nejstarší dochovanou stavbu Josefova. Byla postavena kolem poloviny 13.století. Její původní název byl Nová (Velká), neboť v té době stála o kousek dále, v dnešní Dušní ulici, již starší synagoga.
Staronová synagoga
Až v 16. století po vzniku dalších pražských synagog byla přejmenována na Staronovou. V jejím okolí vznikl židovský hřbitov Židovská zahrada, tržiště a synagoga se postupně stala centrem Židovského města.
Staronová synagoga
Tato pozoruhodná stavba ve stylu rané, cisterciácké gotiky byla postupně doplněna a rozšířena o galerii pro ženy a předsíň synagogy.
Staronová synagoga
Jednou z mnoha zajímavostí jsou například hebrejské nápisy na severní a jižní stěně hlavního sálu, které jsou upomínkou na tragickou událost obyvatel ghetta, kdy v roce 1389 o Velikonocích bylo zavražděno v blízkosti synagogy na 3000 židů. Další zajímavostí je železná mříž ve středu lodi, ukrývající místo pro řečníka, nad nímž se nachází historický praporec pražské židovské obce se znakem židovského ghetta.
Vystavil v Žádné komentáře:

Zlatá ulička (Pražský hrad)


Zlatá ulička (Pražský hrad)

Zlatá ulička se rozprostírá mezi hradčanskými zdmi a Úřadem nejvyššího purkrabího. Poslední obyvatelé  žili v domcích až do 2.světové války, ale již za první republiky se dbalo na to, aby byl co nejvíce zachován původní ráz uličky.
 Zlatá ulička na Pražském hradě
 Zlatá ulička

Domky tu vznikly jako nouzové obydlí pro hradní čeleď, pravděpodobně zlatníky. Odtud zřejmě i první název uličky, Zlatnická. Podobu obydlí z 16. století ukazuje nejlépe domek čp. 20 s hrázděným patrem. Původní velikost dokládá dům čp. 13. který jako jediný dodržuje dodnes původní ustanovení o vložení komůrky do oblouku hradby - jeho průčelí do uličky vůbec nevystupuje.
 Zlatá ulička -dílna alchymisty
 dílna alchymisty

Schodištěm v domku čp. 12 se vstupuje na terasu před věží Daliborkou. Válcová dělová věž byla součástí jagellonského opevnění a její spodní podlaží byla od počátku využívána jako vězení. Prvním a zároveň nejznámějším vězněm byl v roce 1498 rytíř Dalibor z Kozojed. Další známý vězeň, východočeský baron František Antonín Špork, byl známý milovník a mecenáš umění z 18. století.
Zlatá ulička -dům amatérského filmového historika Kazdy
dům amatérského filmového historika Kazdy 

Ulička měla velký věhlas u mnohých českých umělců. V domě čp.22 žil krátce spisovatel Franz Kafka, v čp.12 se zase scházeli básníci Vítězslav Nezval, František Halas a Jaroslav Seifert.
Vystavil v Žádné komentáře:

pátek 8. února 2013

rotunda sv.Martina


rotunda sv.Martina

Románská  rotunda sv.Martina je nejstarší dochovanou památkou na Vyšehradě.
rotunda sv.Martina
Byla postavena na konci 11.století za vlády krále Vratislava II. Původně zřejmě sloužila jako farní kostel předhradí tehdejšího středověkého hradiště.
rotunda sv.Martina
Po vítězství husitů nad Zikmundem v roce 1420 byly všechny církevní stavby na Vyšehradě zbourány. Zůstal jen kostel sv.Petra a Pavla a rotunda sv.Martina. Za třicetileté války plnila funkci prachárny.
 rotunda sv.Martina
Obnovena byla v roce 1719, kdy byl starý románský vstup nahrazen barokním portálem a položena nová dlažba. V roce 1784 zrušil císař Rudolf  II. spoustu církevních staveb, mezi nimi i tuto rotundu.
Vystavil v Žádné komentáře:

Stromovka (Královská obora)


Stromovka (Královská obora)

Park Stromovka, též nazývaný Královská obora, leží v pražské části Holešovice, v těsném sousedství Výstaviště.
Stromovka (Královská obora)
Královská obora vznikla někdy kolem 13.století za vlády Přemysla Otakara II. Její rozvoj nastal za vlády Rudolfa II. na konci 16.století. Tehdy byla v roce 1593 dokončena více než kilometr dlouhá Rudolfova štola, díky níž mohla být obora zavlažována vodou z nedaleké řeky Vltavy.
Stromovka (Královská obora)
Vytvořil se vodní systém se čtyřmi rybníky navzájem propojenými umělými kanály, který poskytoval ideální podmínky pro zdejší zvěř. V té době obora sloužila především k loveckým a zábavným účelům panstva.
Stromovka (Královská obora)
 S rozvojem města Prahy ke konci 19.století dochází k dalšímu rozvoji Královské obory. Novými cestami se propojila se sousedními lokalitami a začalo ji navštěvovat stále více lidí. I z toho důvodu tam vznikla první Šlechtova restaurace, nabízející dobrou kuchyni a občerstvení.
Vystavil v Žádné komentáře:

Staroměstská mostecká věž


Staroměstská mostecká věž

Staroměstská mostecká věž pocházející z doby vlády Karla IV. patřila k nejkrásnějším gotickým věžím té doby v Evropě. Stavitelem věže i její sochařské výzdoby byl významný český architekt Petr Parléř, který se již podílel na stavbě Karlova mostu i Svatovítského chrámu na Pražském hradě.
Staroměstská mostecká věž
Staroměstská mostecká věž stojí na prvním pilíři Karlova mostu. Sloužila jako součást Staroměstského opevnění, ale měla i reprezentační význam, o čemž svědčí její výzdoba. Ze strany od Pražského hradu byla původní výzdoba dosti poničena švédskými vojsky při dobývání Starého města v roce 1648. Tuto událost připomíná zlacená pamětní deska umístěná na zdi věže od Jana Křtitele Spinettiho.
Staroměstská mostecká věž
Bohatší výzdoba je ze strany od Křížovnického náměstí. Nad průjezdem jsou seřazeny vedle sebe znaky zemí říše Karla IV. i s původním městským znakem Starého Města pražského.
Staroměstská mostecká věž
Je tam vyobrazen i motiv ledňáčka v závoji, což je symbol jeho syna Václava.
Vystavil v Žádné komentáře:

pátek 1. února 2013

Planetárium Praha


Planetárium Praha

Někteří lidé si stále pletou funkci planetária a hvězdárny nebo je dokonce považují za jedno a totéž. Proto na úvod malé upřesnění pojmů.
Ve hvězdárně se pozoruje skutečná obloha pomocí dalekohledů. Před pozorováním se musí otevřít klenba kopule, aby se odkryl pohled na oblohu. Pokud je zataženo, pozorování dalekohledem není možné.
Štefánikova hvězdárna
Štefánikova hvězdárna

Naopak planetárium není závislé na počasí. Obloha s hvězdami (Měsíc, planety, Slunce) je promítána na strop nad sedadly s návštěvníky projektorem zvaným Planetárium. Strop je pevný, neotvírá se, jde pouze o projekci.
Planetárium Praha
Planetárium Praha

A takové planetárium stojí v Praze ve Stromovce, nedaleko vchodu do Výstaviště. Bylo postaveno podle projektu architekta Jaroslava Fragnera ve slohu odpovídajícímu té době, tkz. socialistickém realismu.
Planetárium Praha
Planetárium Praha

Planetárium zahájilo činnost v roce 1960. V roce 1979 se oddělilo od tehdejšího Parku oddechu Julia Fučíka, což je dnešní Výstaviště a stalo se spolu se Štefánikovou a Ďáblickou hvězdárnou střediskem Hvězdárny a planetária hl. města Prahy.
Vystavil v Žádné komentáře:

kostel sv.Antonína


kostel sv.Antonína

Novogotický farní kostel sv. Antonína stojí v Praze-Holešovicích na Strossmayerově náměstí.
kostel sv.Antonína
Věřící z oblasti Bubnů a Holešovic navštěvovali bohoslužby zpočátku v kostele sv. Klimenta. Postupem času s narůstajícím počtem obyvatelstva a připojením této oblasti v roce 1884 k Praze,  již kapacita kostela byla nedostačující. Proto vznikl Výbor pro postavení nového chrámu Páně v Holešovicích.
kostel sv.Antonína
Pozemek ke stavbě kostela věnoval majitel statku v Bubnech Josef Richter. V roce 1908 byl položen základní kámen a započala stavba podle plánů architekta Františka Mikše. V témže roce byly ještě postaveny základy budovy s podezdívkou, ale pro nedostatek financí byly práce přerušeny. Až v roce 1912 poskytlo velkou finanční částku ministerstvo ve Vídni a kostel sv. Antonína se v roce 1914 dostavěl. V témže roce ho posvětil kardinál Skrbenský.
kostel sv.Antonína
Trojlodní kostel má délku 51 metrů, výšku lodí 21 metrů a dvě věže, postavené po vzoru Týnského chrámu jsou vysoké 58 metrů, s hroty 63 metrů.
Vystavil v Žádné komentáře:

Bruselský pavilon


Bruselský pavilon

Ve východní části Letenských sadů se uprostřed zeleně schovává pozoruhodná stavba. Je jím Bruselský pavilon, který v šedesátých letech 20.století proslavil tehdejší Československo.
Bruselský pavilon
Psal se rok 1958 a v belgickém Bruselu se konala světová výstava EXPO 58. Tehdy se jí zúčastnilo i komunistické Československo a doslova všem vyrazilo dech. Její originální pavilon získal hlavní cenu a ještě řadu dalších ocenění. A že to nebylo náhodné vítězství, dokazovaly každodenní dlouhé fronty návštěvníků před vchodem do pavilonu již od ranních hodin.
Bruselský pavilon
Hlavní podíl na úspěchu měl autor vítězné koncepce „Jeden den v Československu“ Jindřich Santar spolu s architekty a navrhovateli pavilonu Františkem Cubrem, Josefem Hrubým a Zdeňkem Pokorným.
Bruselský pavilon
Uvnitř pavilonu si návštěvníci mohli například prohlédnout špičkové výrobky v oddělení „Práce a odpočinek“. Největší ohlas ale mělo představení Laterny magiky od tvůrců Alfréda Radoka, Miloše Formana, Jána Roháče, Vladimíra Svitáčka a scénografa Josefa Svobody. Vše dokonalo kulinářské umění v restauraci, umístěné v samotném srdci pavilonu.
Vystavil v Žádné komentáře:
Přihlásit se k odběru: Příspěvky (Atom)