Prašná brána

Prašná brána, jedna z nejvýraznějších památek pozdně gotické Prahy, byla postavena na místě zchátralé původní brány Horské, zvané Odraná, pocházející z 1. pol. 13. století. Prašnou branou vstupovala do města jedna z hlavních silnic přicházející z východních Čech, zejména z Kutné Hory. Tudy také vcházely na území města korunovační průvody českých králů. Prašná brána tak zahajuje Korunovační či Královskou cestu na Pražský hrad.

Základní kámen byl položen v roce 1475, stavbu řídil stavitel Václav, od roku 1478 Matěj Rejsek, který zčásti provedl i bohatou sochařskou výzdobu. Věž byla založena na dně hradebního příkopu cca 9 m pod dnešním terénem. Později byl příkop zasypáván. Po založení Nového Města ztratil svůj význam, a zmizel i most vedoucí k průjezdu. Od roku 1488 zůstala brána nedokončena zřejmě proto, že královská rezidence přesídlila ze Starého Města opět na Hrad.

 Další stavební práce byly obnoveny až roku 1592 za primátora Krocína z Drahobejle, kdy byl vybudován nový vchod a točité schodiště (používá se dodnes). Předtím byl přístup pouze pavlačí z Královského dvora.

Dnešní název Prašná (původně Nová) se používá od začátku 18. století, kdy brána sloužila jako skladiště střelného prachu. Roku 1757 byla poškozena pruskou střelbou a roku 1817 byla odstraněna všechna poškozená plastická výzdoba. Roku 1823 byly na věži umístěny hodiny, později odstraněny. Dnešní stav pochází z let 1875 - 86, kdy byla Prašná brána restaurována a dostavěna v pseudogotickém stylu arch. Josefem Mockerem za spolupráce významných českých sochařů např. Bohuslava Schnircha a Ludvíka Šimka.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/406

Další zajímavá místa v Praze:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&tips_area=7&view=1&order=1&x=51&y=12

nejužší ulička v Praze

Praha už není známá jen svou pověstnou architekturou. Velkou atrakcí pro turisty se stala i nejužší ulička v Praze.

Je velice nenápadná, a pokud o ní nevíte, ani ji nemusíte objevit. Jestli ale uvidíte v blízkosti Karlova mostu, hned vedle Hergetovy cihelny velký shluk lidí, věřte, že stojí a fotí se právě u této uličky.

Nemá žádné jméno. Tvoří ji schody, které nejsou průchozí do další ulice, ale vedou do restaurace Čertovka. V nejužším místě měří okolo 50cm. To vše by ještě nebylo tak zvláštní, kdyby vchod do této uličky neřídily semafory pro pěší.

Jak od cesty z ulice, tak z restaurace jsou na zdech nainstalovány semafory, u kterých je tlačítko na vyvolání zeleného panáčka a tudíž svolení k průchodu.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/388

Další zajímavá místa v Praze:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&tips_area=7&view=1&order=1&x=39&y=11

Jelení příkop

Jelení příkop se nachází v areálu Pražského hradu. Měl původně obranný charakter. Za vlády císaře Rudolfa II. byla do prostoru příkopu umístěna vysoké zvěř, která se zde i lovila. Proto se tomuto místu začalo říkat Jelení příkop. Až do 90 let 20.století byl veřejnosti nepřístupný. Velkou zásluhu o zpřístupnění těchto prostor veřejnosti měl tehdejší prezident Václav Havel. A od té doby je Jelení příkop každoročně otevřen v měsících od dubna do října.

 Cest do Jeleního příkopu vede několik a z několika stran. Do jeho spodní části lze přijít od Chotkových sadů, kde vede malá nenápadná cestička přes kamenné terasy.  My začínáme cestu v horní části Jeleního příkopu a vstupujeme tedy od Nového světa.

  Scházíme nejdříve dolu po dřevěném schodišti a lávce. Pod námi vidíme tenisový kurt.

Hned u něj narazíme na vojenskou ostrahu. Bezpečnost je holt bezpečnost. Cesta se zde rozdvojuje. Jdeme nejdříve pěšinkou vlevo nahoru, kde je Masarykova vyhlídka. Zde Masaryk často odpočíval a je to opravdu hezké odpočinkové místo se zajímavým a netradičním výhledem na Pražský hrad. Zpět na hlavní cestu se vracíme podél zídky s malou vinicí.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/158

Další zajímavá místa v Praze:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&tips_area=7&view=1&order=1&x=35&y=15

Slovanský ostrov (Žofín)

Slovanský ostrov, též nazývaný Žofín, se nachází u pravého břehu Vltavy mezi Jiráskovým mostem a mostem Legií.

Vznikal postupně v 17. a 18.století z naplavenin a spojením menších ostrůvků. Po povodni v roce 1784 byl po obvodě zpevněn zdí a osázen dřevinami. Na ostrově byly vystavěny lázně a barvírny, a proto se mu dříve říkalo Barvířka nebo Barvířský.

V roce 1830 koupil ostrov Václav Antonín Novotný, který na něm v letech 1836-1837 nechal postavit novorenesanční jednopatrovou reprezentativní budovu s koncertním a společenským sálem. Budova byla pojmenována Žofín, po matce císaře Františka Josefa I., arcikněžně Žofii.

Žofín se stal hned nejvýznamnějším centrem kulturního, společenského a politického života. Konaly se zde hojně navštěvované prestižní plesy, koncerty, scházeli se tady čeští vlastenci. Vystoupil zde například nejstarší český pěvecký spolek Hlahol, hudební skladatel Antonín Dvořák či Bedřich Smetana se svým dílem Má vlast. Zatančila si tu i spisovatelka Božena Němcová, která tu má kousek od budovy svoji sochu.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/499

Další zajímavá místa v Praze:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&tips_area=7&view=1&order=1&x=52&y=15

Nový svět

Nový svět

Jedna z nejmalebnějších a nejromantičtějších pražských uliček nacházející se jen kousek od Pražského hradu.

 Mnoho lidí ani netuší, kde se nachází toto místo s tajuplným názvem. A přesto Nový svět je jednou z nejmalebnějších a nejromantičtějších pražských uliček. Nachází se jen kousek od Pražského hradu.

Vznikla na počátku 14.století na předměstí Hradčan jako součást chudinské čtvrti s malými domečky nalepenými na sebe. Nádherná zákoutí, s křivými zdi a typickými lucerničkami vytváří neuvěřitelně romantickou a klidnou atmosféru, kde na vás dýchá historie tohoto místa. I proto se stal Nový svět bydlištěm několika umělců, kteří nacházeli v těchto místech inspiraci a klid pro svou činnost. Jména jako Ota Pavel, Pavel Kohout, Arnošt Lustig, Jiří Anderle, Jan Zrzavý nebo současně bydlící režisér Jan Švankmajer jsou dostatečně známá.

O tom, že toto místo je opravdu výjimečné, svědčí i pojmenování většiny domů v této uličce. Například  názvy U  zlaté hrušky č.77, U zlatého hroznu č.78, U zlatého žaludu č.79, U zlatého stromu č. 82, U zlatého keře č. 83, U zlatého čápa č. 84, U zlatého beránka č. 85, U zlaté hvězdy č. 87, U zlatého Pluhu č. 88 a U zlatého slunce č. 92, hovoří za vše.

Zobrazit celý článek:http://www.fototuristika.cz/tips/detail/173

Další zajímavá místa v Praze:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&tips_area=7&view=1&order=1&x=55&y=11

ulice Nerudova

Patrně nejznámější pražskou ulicí je ulice Nerudova. Nachází se v historické části Prahy 1 a stoupá od Malostranského náměstí směrem k Pražskému hradu. Už jen z tohoto důvodu je turisticky velice využívaná, ale nejen proto…

Název Nerudova dostala po smrti významného českého spisovatele a básníka Jana Nerudy. Ten bydlel v této ulici v letech 1845-1859 v domě č.47 U Dvou slunců. Neopakovatelnou atmosféru tohoto místa promítl i do svých děl Večerní šplechty a Malostranské povídky. Na domě je od roku 1895 na jeho počest připevněna velká pamětní deska.

Kdysi touto ulicí vedla královská cesta, po které jezdili budoucí panovníci ke své korunovaci do chrámu sv.Víta na Pražský hrad. V období od 14 do 17.století byla ulice v horní části rozdělena Strahovskou branou a padacím mostem, jež byly součástí městského opevnění, oddělující Malou Stranu od Strahova a Hradčan. Ulice nad branou se tehdy nazývala Dláždění. Část ulice pod branou, dnešní Nerudova, nesla název Strahovská a poté německý Sporengasse, česky Ostruhová.

V Nerudově ulici lze spatřit historické portály domů, starobylé zdobené dveře a poměrně velké množství dochovaných domovních znamení  (http://www.fototuristika.cz/tips/detail/403 ). Ty ve středověku zastávaly funkci dnešního číslování ulic a podle svého domovního znamení nesly jméno i některé domy jako například U Tří housliček, U dvou slunců nebo  U červeného lva.

Zobrazit celý článek:http://www.fototuristika.cz/tips/detail/464

Další zajímavá místa v Praze:http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&tips_area=7&view=1&order=1&x=27&y=15

Sv. Jan Nepomucký – obnovená relikvie na Karlově mostě

Sv. Jan Nepomucký je jeden z nejznámějších a nejčastěji vyobrazovaných světců v Čechách. Jeho sochy se staly symbolem nejednoho českého města a vesnice.

Jan Nepomucký se narodil kolem roku 1345 v rodině potomka německých kolonistů. V Praze studoval církevní právo, v Padově získal v roce 1387 doktorát. Arcibiskup Jan z Jenštejna ho poté jmenoval generálním vikářem. Kvůli sporům arcibiskupa s Václavem IV, dal král zatknout nejbližší spolupracovníky arcibiskupa, tedy i Jana Nepomuckého. Jan byl totiž podle legendy zpovědníkem královy manželky Žofie. I přes kruté mučení, Jan zpovědní tajemství nevyzradil. Poté byl svázán a vhozen z mostu do Vltavy.  

Po dlouhých 290 letech, v roce 1683, byla ke vzpomínce tragické smrti Jana Nepomuckého umístěna na Karlův most jeho socha. Ačkoliv ještě nebyl ani blahoslaven, bylo to především vyjádření úcty jako k mučedníku zpovědního tajemství. Teprve v roce 1729 byl Jan Nepomucký v Římě svatořečen a světcovy sochy se začaly postupně objevovat nejen na našich mostech, ale i v Bavorsku, Rakousku, Latinské Americe i Tichomoří. Vzorem k jeho vyobrazení sloužila socha Jana Nepomuckého z Karlova mostu s typickými pěti hvězdičkami kolem hlavy.

Existuje však místo nejpietnější ze všech, místo ještě donedávna zcela nenápadné, místo, odkud bylo pravděpodobně vhozeno umučené tělo Jana Nepomuckého do Vltavy. Nachází se zhruba v polovině Karlova mostu. Je označeno bronzovým křížkem, který je zasazený do kamenného zábradlí Karlova mostu, jen několik metrů od jeho sochy.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/425

Další zajímavá místa v Praze:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&tips_area=7&view=1&order=1&x=40&y=12