kostel sv.Ignáce

Kostel sv.Ignáce je spolu s bývalou jezuitskou kolejí výraznou dominantou Karlova náměstí. Řadí se mezi první raně barokní stavby v Praze a je třetím největším jezuitským komplexem v Evropě.

Byl postaven v letech 1665-1677 podle návrhu významného architekta Carla Luraga. Po dostavbě byl zasvěcen patronovi a zakladateli jezuitského řádu Ignáci z Loyoly. Průčelí kostela bylo v roce 1671 vyzdobeno sochou sv.Ignáce se svatozáří, jež oklopuje celé světcovo tělo. V té době to bylo dosti neobvyklé a pobuřující, neboť podle církevních pravidel mohl mít svatozář kolem celého těla pouze Kristus. Jezuité ale měli v té době velmi silné postavení a tak si to jednoduše mohli dovolit.

Pod sochou je nápis vzdávající poctu sv.Ignáci a zmiňující se o letopočtu , kdy byla socha na střechu kostela umístěna.

V letech 1686-1687 přistavěl Pavel Ignác Bayer věž kostela a poté i předsunutou krytou předsíň.

V 18.století prošel  celý kostel rokokovou úpravou. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 za vlády Josefa II., byl následně zrušen také kostel. Jezuité se sem opět vrátili po obnovení řádu v roce 1866, koupili si dům za kostelem v Ječné ulici a působili zde až do roku 1950.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/485

Další zajímavá místa v Praze:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&tips_area=7&view=1&order=1&x=56&y=8

Novotného lávka

Novotného lávka

Novotného lávka se skupinou budov bývalých Staroměstských mlýnů a dominantní vodárenskou věží spoluvytváří neodmyslitelnou součást panoramatu s Karlovým mostem a Pražským hradem.

Nachází se na Smetanově nábřeží v těsné blízkosti Karlova mostu. Již v roce 1347 je na tomto místě zmiňováno kolem deseti Staroměstských mlýnů. V roce 1489 je doplnila dřevěná vodárenská věž, později po požáru přestavěna na kamennou.

Od počátku se zde neustále střídali majitelé, podle nichž se většinou toto místo nazývalo. Mimo jiné se jmenovalo Lávky staroměstské, Staroměstské mlýny nebo Mostecké mlýny. Poslední a tedy i současný název Novotného lávka, dostalo místo v roce 1885 po mlynáři Karlu Novotném, který se zasloužil o zřízení nové železné lávky.

Všechny mlýny byly v průběhu času několikrát poničeny povodní, proto byly i několikrát přestavovány. Velkou újmu utrpěly roku 1648 při obléhání Prahy švédským vojskem a pak ještě v roce 1848 během revolučních událostí, kdy byly dělostřelecky ostřelovány.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/482

Další zajímavá místa v Praze:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&tips_area=7&view=1&order=1&x=59&y=15

kostelík sv. Michala zvaný „Karpatský“

Kostelík sv. Michala, též zvaný Karpatský chrám sv.archanděla Michaela, se nachází v Kinského zahradě na pražském Smíchově. Je hezky ukrytý mezi stromy ve svahu Petřínského vrchu a viditelný z větší dálky pouze v zimě, kdy jsou holé koruny stromů.

Přijdete-li k němu, ihned vás napadne, že taková stavba zcela určitě nepochází od nás. Ale není to tak úplně pravda. Kostely v bojkovském stavebním slohu s prvky lidového baroka se stavěly v Podkarpatské Rusi (dnešní Ukrajina), která dříve náležela Československu. Bojkovský sloh byl pojmenován podle kmene Bojků, žijícím na rozhraní Slovenska, Polska a Podkarpatské Rusi, kteří do centrálních kostelů východního typu vnesli západní prvky.

Přímo tento kostelík byl postaven v druhé polovině 17.století v obci Velké Loučky u Mukačeva. Občané této vesnice ho v roce 1793 rozebrali a darovali větší a bohatší vesnici Medvědovce. Zde vydržel až do roku 1929, kdy byl opět rozebrán a tentokráte věnován Národnímu muzeu v Praze jako součást sbírek národopisného oddělení.

Slavnostně byl předán 10. září 1929 v Kinského zahradě za přítomnosti čelních představitelů města Prahy, guvernéra Podkarpatské Rusi dr.Antona Beskida a občanů z Medvedovců oblečených v tradičních lidových krojích.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/481

Více tipů na výlet:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&tips_area=7&view=1&order=1&x=48&y=11

Karolinum – historické sídlo Univerzity Karlovy

V roce 1348 založil císař Karel IV. v Praze Univerzitu Karlovu, první svého druhu ve střední Evropě. Univerzita brzy dosáhla mezinárodního věhlasu a stala se centrem vzdělanosti. Studovali zde nejen naši studenti, ale i Němci, Angličané nebo Francouzi. Univerzita měla čtyři fakulty. Právnickou, lékařskou, teologickou a svobodných umění, dnešní filozofickou fakultu. Vyučovalo se „Obecné učení“, což znamenalo, že studenti i profesoři mohli působit ve všech zemích, které uznávala římsko-katolická církev.

Karolinum je symbolem Univerzity Karlovy. Vzniklo v roce 1383, kdy syn Karla IV. a tehdejší král Václav IV., získal v místě dnešního Ovocného trhu od kutnohorského mincmistra Jana Rotleva honosný palác. Nechal jej rozšířit a upravit a palác se stal sídlem pražské univerzity. Plnil i funkci univerzitní koleje (Collegium Carolinum), kde bydleli vyučující profesoři.

V Karolinu působil jako univerzitní profesor také mistr Jan Hus. Po jeho smrti se pak stala univerzita centrem náboženského reformního hnutí.

Budova Karolina byla několikrát přestavována. Větší zásahy provedl v roce 1718 F.M.Kaňka, v roce 1882 J.Mocker a v období let 1946-1968 byl zrekonstruován celý areál podle návrhu J. Fragnera. Z původní stavby se tak nejvíce zachovala gotická křížová klenba chodby a bohatě zdobený gotický arkýř, který byl původní součástí univerzitní kaple.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/469

Více tipů na výlet:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&tips_area=7&view=1&order=1&x=53&y=17

Jezdecká socha Jana Žižky na Vítkově

Jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova se nachází na pražském Vítkově, kde vytváří hlavní dominantu Národního památníku. Díky své velikosti a umístnění je viditelná i z dosti vzdálených míst v Praze.

Právě na vrchu Vítkov svedl v roce 1420 husitský vojevůdce Jan Žižka vítěznou bitvu s křižáckými vojsky. Jezdeckou sochu na jeho počest ztvárnil žák Josefa Václava Myslbeka, Bohumil Kafka.

Pracoval na ni dlouhých deset let. Jako vzor koně posloužil norický ryzák These z Tlumačovského hřebčína. Aby dílo bylo co nejdokonalejší a ladilo do posledního detailu se skutečností, dost času věnoval Kafka studování pohybů koní a s historiky konzultoval výzbroj a výstroj Žižky.

 K slavnostnímu odhalení jezdecké sochy Jana Žižky došlo v roce 1950, přesně v den 530. výročí bitvy na Vítkově.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/450

Další zajímavá místa v Praze:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&tips_area=7&view=1&order=1&x=45&y=10

Židovský hřbitov na Josefově

Starý židovský hřbitov v Praze na Josefově patří k nejvýznamnějším zachovalým památkám pražského Židovského města. Zároveň je třetím nejnavštěvovanějším hřbitovem v Evropě, hned po londýnském Highgate Cemetery a pařížském Cimetiere du Pere-Lachaise.

Byl založen v první polovině 15.století a dnes se tam nachází na 12 000 náhrobních kamenů. Přestože byl kvůli nedostatku místa několikrát rozšiřován, pohřbívalo se na něj i v několika vrstvách, údajně až dvanácti.

Na hřbitově je pohřbena celá řada významných osobností jako byl astronom a lékař Josef Šelomo del Medigo (1591-1655), astronom a matematik David Gans (1541-1613), zemský rabín a bibliofil David Oppenheim (1664-1736), primas Mordechaj Maisel (1528-1601) a mnozí další. Asi nejvýznamnější osobou pohřbenou na tomto hřbitově je náboženský učenec a pedagog Jehuda Liwa ben Becalel, zvaný rabi Löw, který vytvořil podle jedné legendy umělého člověka, golema.

Nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1439 a náleží básníku a učenci Avigdoru Karovi. Naopak nejmladší náhrobek je z roku 1787 a patří Mojžíši Beckovi. V tomto roce zde také pohřbívání skončilo.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/449

Další zajímavá místa v Praze:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&tips_area=7&view=1&order=1&x=52&y=12

Stavovské divadlo

Jedna z nejkrásnějších historických divadelních staveb v Evropě se nachází na Ovocném trhu na cestě mezi Václavským a Staroměstským náměstím.

Divadlo v klasicistním stylu nechal postavit na svém vlastním pozemku a se svolením císaře Josefa II. osvícený vlastenec hrabě František Antonín Nostic –Rieneck. Po něm se i následně pojmenovalo na Hraběcí Nosticovo divadlo. Stavba započala v roce 1781 a již v roce 1783 bylo divadlo slavnostně otevřeno Lessingovou tragédií Emilia Galotti. Původní záměr hraběte Nostice uvádět v divadle pouze německou činohru a italskou operu byl posléze rozšířen i o české představení Odběhlec z lásky synové.

V lednu roku 1787 v divadle vystoupil a osobně oddirigoval svoji Figarovu svatbu W.A.Mozart. A i když předtím ve Vídni s tímto představením neuspěl, Pražané ho naopak přijali s velkými ovacemi. Dojatý Mozart se proto rozhodl složit pro toto vděčné publikum novou operu. V říjnu stejného roku se tak stalo a v divadle se konala světová premiéra opery Don Giovanni, která divadlo celosvětově proslavila. Mozart se v českém prostředí cítil šťastně. Prohlásil, že jeho orchestr je v Praze a že mu jeho Pražané rozumějí.

Před budovou divadla je z úcty k W.A.Mozarta a jeho opeře Don Giovanni umístěna socha s názvem Pieta, od sochařky Anny Chromy.

Zobrazit celý článek:

http://www.fototuristika.cz/tips/detail/448

Další zajímavá místa v Praze:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&tips_area=7&view=1&order=1&x=35&y=8