čtvrtek 28. června 2012

Hanavský pavilon


Hanavský pavilon
Na samém okraji Letenských sadů, v místě zvaném Na Mariánských hradbách, se nachází Hanavský pavilon. Z jedné strany sousedí s Kramářovou vilou, známým to sídlem českých premiérů, z druhé s pražským metronomem.
Hanavský pavilon
Hanavský pavilon je pozoruhodná stavba holandského stylu postavená podle návrhu Otty Hiesera k příležitosti Zemské jubilejní výstavy konající se v Praze na Výstavišti v roce 1891.
Hanavský pavilon
Na její stavbě se výraznou měrou podílely Komárovské železárny patřící knížeti Vilému Hanavskému a díky tomu byl pavilon po knížeti i pojmenován.
Hanavský pavilon
Po skončení výstavy daroval kníže pavilon městu Praha. Stavba byla tedy rozebrána a odvezena z Holešovic na dnešní místo v Letenských sadech.

pátek 22. června 2012

Návrat židle II.


Návrat židle II.
Podíváte-li se z Karlova mostu, ze Smetanova nábřeží nebo od mostu Legií směrem k Sovovým mlýnům, spatříte na kamenném zdymadle nad jezem řeky Vltavy obrovskou šestimetrovou židli. Toto pozoruhodné umělecké dílo se stalo již nedílnou součástí tohoto místa a symbolicky je umístěné u muzea moderního umění Jana a Medy Mládkových.
Návrat židle II.
Původně tam však stála jiná dřevěná židle, vysoká „jen“ čtyři metry, jejíž autorkou byla česká výtvarnice Magdaléna Jetelová. Obří židli vytvořila již na počátku osmdesátých let 20. století a zúčastnila se s ní tehdy i výstavy Malostranské dvorky. Na zdymadlo byla její židle umístěna až v roce 2002.
Návrat židle II.
Moc dlouho se tam ale neohřála. Ještě téhož roku přišla ničivá povodeň, která zvedla několikanásobně hladinu Vltavy, zaplavila část Prahy a prakticky celou Kampu.
Návrat židle II.
Díky své velikosti vyčnívala židle do poslední chvíle nad okolní hladinu a statečně odolávala vodnímu živlu. Z 12. na 13. srpna stoupla hladina vody až pod sedadlo židle a proud ji následně strhl do rozvodněné Vltavy. Na čas se tak ztratila z očí a mnozí se s ní už rozloučili.

pátek 15. června 2012

Metronom na Letné


Metronom na Letné
Pokud vyjdeme z Pařížské ulice a jdeme směrem k Čechovu mostu, upoutá naši pozornost na horizontu Letenských sadů obrovské pohybující se kyvadlo. Též zvané metronom a podle autora samotného díla dokonce stroj času.
Metronom na Letné
I když se nejvíce ujal název metronom, a to hlavně podle podoby s Mälzelovým metronomem, přeci jenom to není až tak přesné označení, neboť mechanická konstrukce je zcela jiná.
Metronom na Letné
Metronom byl vyroben u příležitosti Všeobecné československé výstavy společností ČKD Racionalizace podle návrhu profesora Vratislava Nováka.
Metronom na Letné
Základ tvoří trojúhelníková konstrukce nesoucí 25 metrů dlouhé kyvadlo s výkyvem šedesáti stupňů. Rovnováhu zajišťuje dvoutunové vahadlo. Celý metronom váží kolem 7 tun a vzhledem k této váze, musel být na podstavec dopraven pomocí helikoptéry.

neděle 10. června 2012

Proudy (Čůrající fontána)


Proudy (Čůrající fontána)
Řekne-li se jméno David Černý, mnohým to ještě moc neřekne. Zmíníme-li Růžový tank na Smíchově, Černá miminka lezoucí na Žižkovský vysílač nebo asi nejznámější provokativní dílo Entropa, instalované v době našeho předsednictví EU v bruselské budově Rady EU, napoví to už více.
Miminka z Žižkovského vysílače
Autorem všech těchto výtvorů je právě David Černý, český umělec, tvůrce kontroverzních a provokativních plastik. Podobných věcí má tento umělec na svědomí více. Třeba sochu Viselec, zavěšeného muže za jednu ruku na střeše. Možné k vidění v Husově ulici na Praze 1. 
Viselec v Husově ulici
Žertovnou plastiku Kůň v pasáži paláce Lucerna, představující sv.Václava sedícího na břiše svého mrtvého koně.
sv.Václav sedící na břiše svého mrtvého koně.
Červená auta zavěšená na budově kulturního centra MeetFactory v prostorách železničního depa v Praze na Smíchově nebo Hostinu obrů v Liberci, kdy na autobusové zastávce  v podobě stolu jsou liberecké párky, propíchnutá hlava, půllitr a žejdlík.
Červená auta zavěšená na budově kulturního centra MeetFactory   Červená auta zavěšená na budově kulturního centra MeetFactory
Při cestě z Klárova na Kampu lze narazit na další dílo Davida Černého. Nachází se ve dvoře Hergetovy cihelny v Cihelné ulici, kde je i restaurace a muzeum Franze Kafky.
Proudy (Čůrající fontána)
 Uprostřed dvora je umístěno dílo Proudy nebo též zlidovělý název Čůrající fontána. Jedná se o dvě bronzové postavy mužů o výšce 210cm stojící v jezírku s vodou ve tvaru České republiky.

středa 6. června 2012

Letohrádek královny Anny


Letohrádek královny Anny
Letohrádek královny Anny nazývaný též Belvedér nebo Královský letohrádek, se nachází v Královské zahradě na Pražském hradě. V letech 1538-1565 ho nechal postavit Ferdinand I. pro svou manželku Annu Jagellonskou.
Letohrádek královny Anny
Letohrádek, na jehož stavbě se podíleli hlavně italští stavitelé, nebyl určen k obývání, ale především pro pořádání dvorských slavností a k zpříjemnění pobytu v rozsáhlé zahradě.
Letohrádek královny Anny
Stavba je postavená v čistě renesančním stylu. Obdélníkové dvoupodlažní jádro budovy obíhá ze všech stran arkádový ochoz nesený jónskými sloupy. V bohaté renesanční výzdobě dominuje 74 reliéfů s mytologickými motivy a motivy řeckých a římských dějin.
Letohrádek královny Anny
V 18. Století užívala letohrádek rakouská armáda. Po jejím odchodu byla v roce 1836 zahájena rekonstrukce, díky níž vzniklo monumentální schodiště a v sále prvního patra nástěnné malby s náměty z českých dějin.

čtvrtek 31. května 2012

Prašná brána


Prašná brána

Prašná brána, jedna z nejvýraznějších památek pozdně gotické Prahy, byla postavena na místě zchátralé původní brány Horské, zvané Odraná, pocházející z 1. pol. 13. století. Prašnou branou vstupovala do města jedna z hlavních silnic přicházející z východních Čech, zejména z Kutné Hory. Tudy také vcházely na území města korunovační průvody českých králů. Prašná brána tak zahajuje Korunovační či Královskou cestu na Pražský hrad.
Prašná brána
Základní kámen byl položen v roce 1475, stavbu řídil stavitel Václav, od roku 1478 Matěj Rejsek, který zčásti provedl i bohatou sochařskou výzdobu. Věž byla založena na dně hradebního příkopu cca 9 m pod dnešním terénem. Později byl příkop zasypáván. Po založení Nového Města ztratil svůj význam, a zmizel i most vedoucí k průjezdu. Od roku 1488 zůstala brána nedokončena zřejmě proto, že královská rezidence přesídlila ze Starého Města opět na Hrad.
Prašná brána
 Další stavební práce byly obnoveny až roku 1592 za primátora Krocína z Drahobejle, kdy byl vybudován nový vchod a točité schodiště (používá se dodnes). Předtím byl přístup pouze pavlačí z Královského dvora.
Prašná brána
Dnešní název Prašná (původně Nová) se používá od začátku 18. století, kdy brána sloužila jako skladiště střelného prachu. Roku 1757 byla poškozena pruskou střelbou a roku 1817 byla odstraněna všechna poškozená plastická výzdoba. Roku 1823 byly na věži umístěny hodiny, později odstraněny. Dnešní stav pochází z let 1875 - 86, kdy byla Prašná brána restaurována a dostavěna v pseudogotickém stylu arch. Josefem Mockerem za spolupráce významných českých sochařů např. Bohuslava Schnircha a Ludvíka Šimka.

neděle 27. května 2012

nejužší ulička v Praze


nejužší ulička v Praze

Praha už není známá jen svou pověstnou architekturou. Velkou atrakcí pro turisty se stala i nejužší ulička v Praze.
nejužší ulička v Praze
Je velice nenápadná, a pokud o ní nevíte, ani ji nemusíte objevit. Jestli ale uvidíte v blízkosti Karlova mostu, hned vedle Hergetovy cihelny velký shluk lidí, věřte, že stojí a fotí se právě u této uličky.
nejužší ulička v Praze v obležení turistů
Nemá žádné jméno. Tvoří ji schody, které nejsou průchozí do další ulice, ale vedou do restaurace Čertovka. V nejužším místě měří okolo 50cm. To vše by ještě nebylo tak zvláštní, kdyby vchod do této uličky neřídily semafory pro pěší.
nejužší ulička v Praze je opravdu úzká...
Jak od cesty z ulice, tak z restaurace jsou na zdech nainstalovány semafory, u kterých je tlačítko na vyvolání zeleného panáčka a tudíž svolení k průchodu.