středa 13. srpna 2014

dům U dvou slunců

dům U dvou slunců

U tří housliček, U červeného beránka, U dvou slunců, a tak bychom mohli pokračovat. To všechno jsou domovní znamení, která se na domech začala objevovat už ve 14.století (více o nich nahttp://www.fototuristika.cz/tips/detail/403).
domovní znamení v Nerudově ulici  domovní znamení v Nerudově ulici
Nejvíce se jich ještě dnes vyskytuje v nejznámější pražské Nerudově ulici.
Nerudova ulice
Podle domovních znamení se často nazývaly samotné domy a stejně tomu bylo u domu U dvou slunců.
dům U dvou slunců
Ten vznikl spojením dvou starších renesančních domů. Koncem 17.století získal raně barokní průčelí s volutovými štíty. Dodnes se zachoval renesanční portál a nad ním původní domovní znamení s dvojicí zlatých sluncí v kartuši.
Vystavil v Žádné komentáře:

Kandelábry pouličního osvětlení v Praze

Kandelábry pouličního osvětlení v Praze

Co je to vůbec kandelábr? Slovo kandelábr je odvozeno z latinského candela, což je svíčka, stojan držící jednu nebo více lamp, obvykle venkovních a často zdobených.
Kandelábry pouličního osvětlení v Praze
Kandelábrů pouličního plynového osvětlení bylo několik druhů a v Praze se začaly instalovat v polovině 19. století. Jednoduchých kandelábrů se instalovalo 557, tříramenných 55, čtyřramenných 11 a osmiramenných 16. Právě osmiramenné jsou umělecky nejhodnotnější.
osmiramenný kandelábr
Navrhl je architekt Alexej Linsbauer spolu se sochařem a řezbářem Eduardem Veselým. V roce 1865 se odlily z litiny v Komarovské slévárně v okrese Beroun.
detail osmiramenného nejhodnotnějšího kandelábru
Pět tun vážící kandelábr je vysoký 8,5 metru o průměru 4 metry. Zdobení tvoří čtyři ženské postavy v rouchu s vysokým reliéfem, nad nimiž je osm novobarokních ramen se svítilnami.
Vystavil v Žádné komentáře:

osada Buďánka

osada Buďánka

Buďánka je bývalá dělnická osada nacházející se v úpatí kopce při rušné Plzeňské ulici na rozhraní pražského Smíchova a Košíř.
osada Buďánka
Vznikla v první polovině 19. století, kdy ji v místě zdejší vinice s viničním domem Buďánka postupně vybudovali chudí dělníci z nedalekého pískovcového lomu.
osada Buďánka
Osadu tvořilo asi 24 domků. Měla dvě uličky, horní a dolní, které byly pouze pro pěší a vzájemně propojené úzkými schodišti. Každý domek měl malou zahrádku a chovala se zde také zvířata.
osada Buďánka
Postupem času přibývalo i různých přístřešků, neboť tu nacházeli bydlení i mnozí dělníci z břevnovské cihelny, ze smíchovských továren, drobní řemeslníci i místní galerka. V osadě tak žilo údajně až 300 lidí.
Vystavil v Žádné komentáře:

kostel sv. Apolináře v Praze

kostel sv. Apolináře v Praze

Gotický kostel sv.Apolináře se nachází na Novém Městě v Praze 2 a vytváří výraznou dominantu vrchu Větrov.
kostel sv. Apolináře v Praze
Kostel i s přilehlou klášterní budovou založil císař Karel IV. Po dohodě s pardubickým arcibiskupem Arnoštem do něj nechal přenést kolegiátní kapitulu ze Sadské, která v roce 1503 splynula s kapitulou svatovítskou.
kostel sv. Apolináře v Praze
Kostel přežil bez úhony bouřlivé husitské období, kdy sloužil podobojí až do konce 15.století. Částečně ho jen poškodilo pruské vojsko v roce 1757, ale jinak se celkem úspěšně vyhýbal všem katastrofám.
kostel sv. Apolináře v Praze
Přestál i josefínské reformy, kdy byla většina sakrálních staveb zrušena. Naopak do něj bylo převezeno vzácné vybavení z okolních kostelů, hlavně z nedalekého kostela Panny Marie a svatého Karla Velikého, včetně jeho oltáře (více o něm nahttp://www.fototuristika.cz/tips/detail/781).
Vystavil v Žádné komentáře:

čtvrtek 17. července 2014

Müllerova vila (Loosova vila)

Müllerova vila (Loosova vila)

Říká se jí Müllerova vila podle majitele nebo také Loosova vila podle jejího stavitele. Nachází se v luxusní čtvrti na pražském „Beverly Hills“ ve Střešovicích na Ořechovce.
Müllerova vila (Loosova vila)
V letech 1928-1930 si ji nechal postavit ing. František Müller, movitý spolumajitel stavební firmy Kapsa-Müller, když se měl se svojí rodinou stěhovat z Plzně do Prahy.
Müllerova vila (Loosova vila)
S představou o jedinečném rodinném sídle, svěřil tento úkol uznávanému modernímu architektovi Adolfu Loosovi.  Ten ještě ve spolupráci s Karlem Lhotou nezklamal…
Müllerova vila (Loosova vila)
Zvenčí sice vypadá vila velice stroze a funkcionalisticky, na což Adolf Loos jako nepřítel různých ornamentů a zdobících prvků odpovídal, že dům stavěl pro obyvatele domu a nikoliv pro kolemjdoucí.
Vystavil v Žádné komentáře:

Kalvárie v Motole

Kalvárie v Motole

Kalvárie v Motole se nachází u Motolského krematoria v blízkosti sídliště Řepy. Přírodní památkou bylo toto území, o rozloze 3,71ha, vyhlášeno v roce 1982.
Kalvárie v Motole
Tvoří ji dvě dominantní výšiny tvořené prvohorními horninami, které byly od sebe navzájem odděleny na severní a jižní část rušnou čtyřproudou komunikací s tramvajovým pásem uprostřed.
Kalvárie v Motole
V severní části území byl v 70 letech zřízen lesopark, který dnes využívají především obyvatelé přilehlého řepského sídliště.
Kalvárie v Motole
Jižní část je převážně pokryta lesem a je součástí přírodního parku Košíře-Motol.
Vystavil v Žádné komentáře:

středa 2. července 2014

vodní elektrárna Štvanice

vodní elektrárna Štvanice

Ostrov Štvanice ležící mezi Těšnovem a Holešovicemi patří k těm větším pražským ostrovům na Vltavě (více o něm na http://www.fototuristika.cz/tips/detail/497).
vodní elektrárna Štvanice
Vede přes něj Negrelliho viadukt (http://www.fototuristika.cz/tips/detail/712) i Hlávkův most (http://www.fototuristika.cz/tips/detail/760) a nachází se tam také známý tenisový areál Štvanice.
tenisový areál Štvanice
Donedávna tu stával i historický a slavný zimní stadion, na kterém v roce 1947 vybojovali naši hokejisté titul mistrů světa. Po ničivých povodních v roce 2002 však musel být stržen.
zde stával zimní stadion Štvanice
Jen kousek od něj, v samé špičce ostrova, stála vodní elektrárna Štvanice, která dodnes patří k ozdobám ostrova.
Vystavil v Žádné komentáře:
Přihlásit se k odběru: Příspěvky (Atom)