pátek 30. listopadu 2012

Šítkovská vodárenská věž


Šítkovská vodárenská věž

Šítkovská vodárenská věž se nachází na jižním konci Slovanského ostrovu mezi Jiráskovým mostem a mostem Legií.
Šítkovská vodárenská věž
Přesné datum vzniku věže není znám, ale pravděpodobně byla postavena kolem roku 1495 v místech, kde stály Šítkovské mlýny. Byla ze dřeva a již v roce 1501 byla poprvé zničena požárem. Ty se ještě několikrát opakovaly a s tím i výstavby nových věží. Příčinou většiny požárů bylo udržování teploty otevřeným ohněm, aby ve větších mrazech nezamrzala voda v nádržích, z čehož pak lehce požáry vznikaly.
Šítkovská vodárenská věž
V letech 1588-1591 proto byla postavena nová, ale již kamenná věž. Ale i ta byla poškozena, tentokráte však dělostřelectvem švédských vojsk při obléhání Prahy. Je možné, že i díky těmto zásahům se věž částečně sesula a vychýlila a takto zůstala až dodnes.
Šítkovská vodárenská věž
O tři roky později byla věž s přispěním císařské pokladny opět opravena, zajištěna proti dalšímu vychýlení a na její vršek přibyla cibulovitá střešní báň.

pátek 23. listopadu 2012

kaple Jezulátka


kaple Jezulátka
Kaple Jezulátka se nachází na Malé Straně ve svahu Petřínského vrchu.  Přesněji leží v Seminářské zahradě hned za klášterem bosých karmelitánů, ke kterému zřejmě dříve i patřila.
kaple Jezulátka
Její přesný původ a zasvěcení není znám. Patrně ale pochází ze začátku 18.století. První doložený údaj o kapli se objevuje v roce 1769 na Huberově prospektu. František Ekert ji však zmiňuje jako poustevnu, vybudovanou hraběnkou Alžbětou Oppersdorfovou již v roce 1659.  
kaple Jezulátka
V roce 1786 byla klášterní zahrada i s kaplí převedena do majetku arcibiskupského semináře. Poté zřejmě kaple sloužila jako astronomická observatoř, neboť ještě v roce 1903 je uváděna coby místo vykonávající vědecké úkoly.
kaple Jezulátka
V devadesátých letech 20.století byla kaple naposledy rekonstruována.
kaple Jezulátka
Okrouhlá kaple je velice prostá. Má dva okenní otvory a jeden vstup. Střechu ukončuje polygonální lucerna s několika drobnými okénky. Naproti dveří je kříž s ukřižovaným Ježíšem, jinak je kaple prázdná. Dovnitř je vidět pouze přes kovové mřížky, protože vstupní dveře jsou uzamčeny.

středa 21. listopadu 2012

Karlova ulice v Praze


Karlova ulice v Praze
Karlova ulice patří mezi oblíbené a turisty velmi navštěvované místo. Prakticky celou ulici lemují po obou stranách malé obchůdky s rozličným sortimentem.
Karlova ulice
Karlova ulice s typickými obchůdky
Frekventovanou ulicí byla už ve středověku. Spojovala totiž Staroměstské náměstí a tržiště s Pražským hradem, což využívali hlavně obchodníci. Průjezd klikatou a úzkou ulicí ale nebyl pro jejich povozy jednoduchý.
Karlova ulice
Karlova ulice je po ránu ještě poměrně liduprázdná 
Ulice byla také součástí královské cesty, po které jezdili budoucí panovníci ke své korunovaci. Dříve se jmenovala každá její část jinak a tak se lze setkat s názvy jako Svatoklimentská, Nožířská nebo Jezuitská. Až v roce 1848 na návrh Karla Havlíčka Borovského dostala jméno Karlova.
Karlova ulice
vstup do Karlovy ulice z Malého náměstí
Dá se říct, co dům v Karlově ulici, to bohatá historie. Mezi nejvýznamnější se řadí určitě Clam-Gallasův palác. Ten nechal postavit v letech 1713-1729 Jan Václav Gallas. Na výstavbě se podílel největší barokní architekt Rakouska Jan Bernard Fischer a sochař Matyáš Bernard Braun. V paláci koncertovali i slavní skladatelé Mozart a Beethoven.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/490


Další zajímavá místa v Praze:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&tips_area=7&view=1&order=1&x=49&y=17

středa 7. listopadu 2012

Jindřišská věž


Jindřišská věž
Jindřišská věž se nachází v Praze na Novém Městě hned vedle kostela sv.Jindřicha a sv.Kunhuty. Byla postavena v gotickém stylu v letech 1472-1476. V té době náležela i s okolními pozemky řádu Křížovníků s červenou hvězdou.
Jindřišská věž
O sto let později dostala věž hodiny. Po stranách hodin jsou znaky Starého i Nového Města a také zemí Koruny české.
Jindřišská věž
Věž přežila i řadu poškození. Poprvé to bylo v roce 1648, kdy plnila funkci vojenské strážnice a zčásti ji pobořila švédská dělostřelba. Další újmu utrpěla v roce 1757 při obléhání Prahy pruskými vojsky a v roce 1801 při silné vichřice, kdy byla stržena štíhlá gotická střecha.
Jindřišská věž
Důkladná oprava a zároveň i přestavba věže v novogotickém stylu proběhla v letech 1876-1879 podle návrhu architekta Josefa Mockera. Při ní dostala věž novou břidlicovou střechu a zvýšila se na 65,7m, čímž se stala nejvyšší volně stojící zvonicí v Praze.