neděle 29. dubna 2012

Pařížská ulice


Pařížská ulice

Někdo tam jde nakupovat, jiný jen ze zvědavosti pokoukat. Kam? Přeci do Pařížské ulice. Nejdražší a nejluxusnější ulice v Praze i v České republice, dokonce patří i mezi dvacítku nejdražších ulic na světě.
Pařížská ulice- nejdražší a nejluxusnější v ČR
Leží mezi Staroměstským náměstím a Čechovým mostem na Praze 1. Vznikla na konci 19. století po vzoru pařížských bulvárů a proto nese i příznačný název Pařížská.
Pařížská ulice- nejdražší a nejluxusnější v ČR
V inzertních rubrikách na adresu s názvem Pařížská téměř nenarazíte. Volné prostory tu prostě nenajdete, a když se jednou za čas objeví, tak se prodávají poněkud jinou cestou. Částka za metr čtverečný je astronomická, a kdo chce na této nejprestižnější adrese podnikat nebo bydlet, musí sáhnout hodně hluboko do kapsy.
Pařížská ulice s luxusními obchody
Celá ulice je lemovaná luxusními obchody poskládanými jeden vedle druhého. Výlohy jen září luxusním zbožím od věhlasných světových značek jako je Cartier, Dior, Hugo Boss, Lacoste, Prada, Louis Vuitton, Gucci, Dolce& Gabana, Diesel, Vertu a další.

úterý 24. dubna 2012

Pražská domovní znamení


Pražská domovní znamení
Praha patří díky své architektuře k nejkrásnějším městům na světě. I proto si její domy fotí většina turistů, kteří jsou jimi úplně unešeni. Nelze si nevšimnout, že některá průčelí těchto domů jsou vyzdobena domovními znameními.
Pražská domovní znamení
Není jich už zdaleka tolik jako kdysi ve 14. století, kdy se začala na pražských domech objevovat. Zpočátku si je mohly dovolit pouze dražší domy, postupem času se rozšířila i na ostatní.
Pražská domovní znamení
Původní smysl domovních znamení bylo usnadnit orientaci v dlouhých nepřehledných řadách domů a ve spleti uliček, ale také vznikala jako součást módy upozornit na sebe. Později sloužila spíše jako úřední pomůcka k označování totožnosti stavení.
Pražská domovní znamení
Některá domovní znamení byla hotová umělecká díla. Jednou je tvořila plastika, jindy obraz nebo reliéf. Umisťovala se většinou nad vchody domů. Povětšinou měla i nějaký hlubší význam, zobrazovala určitou symboliku či danou živnost majitele domu.

pátek 20. dubna 2012

Žižkovská věž


Žižkovská věž

Tato velice kontroverzní stavba vznikla na základě potřeby pokrýt celou Prahu a okolí kvalitním signálem. Z hlediska umístění připadala v úvahu lokalita Pankrác, Petřín, Parukářka nebo Mahlerovy sady na Žižkově. A právě v Mahlerových sadech, uprostřed staré zástavby, vyrostla v letech 1985 až 1992 Žižkovská věž.
Žižkovská
Některými zatracovaná a druhými obdivovaná. V každém případě vyvolala a ještě někdy vyvolává řadu polemik. Jejími stvořiteli byli arch. Václav Aulický, ing. Jiří Kozák a ing. Alex Bém.
Žižkovská
Tato věž o hmotnosti 11 800 tun měří úctyhodných 216m. Skládá se ze 3 ocelových nestejně velkých tubusů. Hlavní tubus, který je zároveň i nejdelším, má průměr 6,4m a jsou v něm umístěny 2 rychlovýtahy. Zbylé dva mají shodný průměr 4,8m a v nich je umístěn provozní výtah a požární schodiště.
Žižkovská
Celá věž je zapuštěna do 4m silné železobetonové desky o průměru 30m, která se nachází asi 15m pod povrchem. Konstrukce je vybavena speciálním kyvadlovým tlumičem kmitů, který umožňuje výchylku věže na vrcholu až 120cm. Toto zařízení je chráněno československým patentem.

neděle 15. dubna 2012

Lanová dráha Petřín

Lanová dráha Petřín

Petřín je nejvyšším vrchem v Praze. Pokud se Vám nechce nahoru po svých, je možné použít lanovku. Lanová dráha Petřín se nachází na Malé Straně právě ve svahu Petřína.
výjezd lanovky z Újezdu na Malé Straně
 S její stavbou se začalo v roce 1890 u příležitosti Zemské jubilejní výstavy. Již v létě roku 1891 začala přepravovat první návštěvníky. Její pohon zajišťovala voda a to tak, že se v horní stanici napustila do nádrže o objemu 5,5 kubických metrů a v dolní stanici se zase vypustila. Tehdejší trať vedla z ulice U lanové dráhy pouze k restauraci Nebozízek. Lanovka měla dva vozy a mohla přepravit najednou až 100 lidí.
prostřední stanice Nebozízek
V průběhu existence lanovky byl její provoz dvakrát na delší dobu přerušen a dráha prošla i dvojí velkou rekonstrukcí. Poprvé to bylo v důsledku 1. světové války, poté po roce 1967, kdy došlo k několika sesuvům trati.
Lanová dráha Petřín
V roce 1932 je dráha prodloužena z Nebozízku skrz Hladovou zeď až na vrchol Petřína. Byla vybavena modernějšími vozy s dvojnásobnou kapacitou cestujících oproti původním vozům. Zásadní změnou byla i výměna pohonu souprav z vodního na elektrický.

pátek 6. dubna 2012

Strahovský klášter

Strahovský klášter

Strahovský klášter byl založen roku 1140 Vladislavem II. Patří k nejstarším existujícím klášterům premonstrátského řádu na světě. Roku 1143 ho začali obývat premonstrátští mniši a dodnes prakticky nebyla přerušena kontinuita jejich existence.
Strahovský
V 18.století se ve Strahovském klášteře nacházela hodnotná sbírka obrazů, kterou zpřístupnil v nové obrazárně opat Jeroným Zeidler. Původních 400 obrazů se v průběhu dalších let postupně rozrostlo na více jak 1000 významných děl, na které se jezdili dívat zájemci z celé Evropy. V roce 1950 byl komunistickým režimem klášter zrušen a sbírka obrazů přemístěna do Národní galerie v Praze a dalších památkových objektů. V roce 1992-93 byla obrazárna opět obnovena. Současná expozice slouží jako připomínka původní obrazárny opata Jeronýma Zeidlera.
Strahovský
Součástí kláštera je jedna z nejcennějších a nejlépe zachovaných historických knihoven na světě. Je zde umístěno přes 200 tisíc knih. Knihovnu tvoří dva sály, teologický a filosofický. Teologický vznikl v letech 1671-74 a je v něm především teologická literatura. Filosofický sál vznikl o něco později, v letech 1783-85 úpravou s původní sýpky.
Strahovský
V klášteře je rovněž umístěn Památník národního písemnictví, který získává a shromažďuje sbírky muzejní povahy z oblasti vývoje literatury a knižní kultury v českých zemích.

neděle 1. dubna 2012

Staré zámecké schody a Zámecké schody

Staré zámecké schody a Zámecké schody

Na Pražský hrad lze přijít z několika stran. Tou nejfrekventovanější je cesta z Malé Strany, a to buď po Starých zámeckých schodech, nebo po Zámeckých schodech. Nejsou to jedny a ty samé schody jak si někteří myslí.
Staré zámecké schody
Staré zámecké schody se nachází v těsné blízkosti stanice metra Malostranská na Klárově, v ulici Pod Bruskou. Stály tu již v 16. století. Jejich název Staré zámecké schody je používán od roku 1829 a je zřejmě odvozen od Staré cesty, která vedla nad hrad souběžně již v 9. století.
Staré zámecké schody
Schody prošly za svou dobu existence několika rekonstrukcemi. Poslední proběhla v roce 2009, kdy zde byl proveden i archeologický výzkum.
Staré zámecké schody
Celé schodiště je dlouhé asi 150m a má 121 schodů. Po obou stranách jsou zdi. Vyšší pravá zeď sousedí se svahem, kde se nachází Svatováclavská vinice s Richterovou vilou.