pátek 26. října 2012

kostel sv.Ignáce


kostel sv.Ignáce


Kostel sv.Ignáce je spolu s bývalou jezuitskou kolejí výraznou dominantou Karlova náměstí. Řadí se mezi první raně barokní stavby v Praze a je třetím největším jezuitským komplexem v Evropě.
kostel sv.Ignáce
Byl postaven v letech 1665-1677 podle návrhu významného architekta Carla Luraga. Po dostavbě byl zasvěcen patronovi a zakladateli jezuitského řádu Ignáci z Loyoly. Průčelí kostela bylo v roce 1671 vyzdobeno sochou sv.Ignáce se svatozáří, jež oklopuje celé světcovo tělo. V té době to bylo dosti neobvyklé a pobuřující, neboť podle církevních pravidel mohl mít svatozář kolem celého těla pouze Kristus. Jezuité ale měli v té době velmi silné postavení a tak si to jednoduše mohli dovolit.
kostel sv.Ignáce
Pod sochou je nápis vzdávající poctu sv.Ignáci a zmiňující se o letopočtu , kdy byla socha na střechu kostela umístěna.
kostel sv.Ignáce
V letech 1686-1687 přistavěl Pavel Ignác Bayer věž kostela a poté i předsunutou krytou předsíň.
kostel sv.Ignáce
V 18.století prošel  celý kostel rokokovou úpravou. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 za vlády Josefa II., byl následně zrušen také kostel. Jezuité se sem opět vrátili po obnovení řádu v roce 1866, koupili si dům za kostelem v Ječné ulici a působili zde až do roku 1950.

čtvrtek 18. října 2012

Novotného lávka


Novotného lávka
Novotného lávka se skupinou budov bývalých Staroměstských mlýnů a dominantní vodárenskou věží spoluvytváří neodmyslitelnou součást panoramatu s Karlovým mostem a Pražským hradem.
Novotného lávka s Karlovým mostem a Pražským hradem
Nachází se na Smetanově nábřeží v těsné blízkosti Karlova mostu. Již v roce 1347 je na tomto místě zmiňováno kolem deseti Staroměstských mlýnů. V roce 1489 je doplnila dřevěná vodárenská věž, později po požáru přestavěna na kamennou.
Novotného lávka se skupinou budov bývalých Staroměstských mlýnů a dominantní vodárenskou věží
Od počátku se zde neustále střídali majitelé, podle nichž se většinou toto místo nazývalo. Mimo jiné se jmenovalo Lávky staroměstské, Staroměstské mlýny nebo Mostecké mlýny. Poslední a tedy i současný název Novotného lávka, dostalo místo v roce 1885 po mlynáři Karlu Novotném, který se zasloužil o zřízení nové železné lávky.
název Novotného lávka, dostalo místo v roce 1885 po mlynáři Karlu Novotném
Všechny mlýny byly v průběhu času několikrát poničeny povodní, proto byly i několikrát přestavovány. Velkou újmu utrpěly roku 1648 při obléhání Prahy švédským vojskem a pak ještě v roce 1848 během revolučních událostí, kdy byly dělostřelecky ostřelovány.

sobota 13. října 2012

kostelík sv. Michala zvaný „Karpatský“


kostelík sv. Michala zvaný „Karpatský“


Kostelík sv. Michala, též zvaný Karpatský chrám sv.archanděla Michaela, se nachází v Kinského zahradě na pražském Smíchově. Je hezky ukrytý mezi stromy ve svahu Petřínského vrchu a viditelný z větší dálky pouze v zimě, kdy jsou holé koruny stromů.
kostelík sv. Michala zvaný „Karpatský“v Kinského zahradě
Přijdete-li k němu, ihned vás napadne, že taková stavba zcela určitě nepochází od nás. Ale není to tak úplně pravda. Kostely v bojkovském stavebním slohu s prvky lidového baroka se stavěly v Podkarpatské Rusi (dnešní Ukrajina), která dříve náležela Československu. Bojkovský sloh byl pojmenován podle kmene Bojků, žijícím na rozhraní Slovenska, Polska a Podkarpatské Rusi, kteří do centrálních kostelů východního typu vnesli západní prvky.
kostelík sv. Michala zvaný „Karpatský“
Přímo tento kostelík byl postaven v druhé polovině 17.století v obci Velké Loučky u Mukačeva. Občané této vesnice ho v roce 1793 rozebrali a darovali větší a bohatší vesnici Medvědovce. Zde vydržel až do roku 1929, kdy byl opět rozebrán a tentokráte věnován Národnímu muzeu v Praze jako součást sbírek národopisného oddělení.
kostelík sv. Michala zvaný „Karpatský“
Slavnostně byl předán 10. září 1929 v Kinského zahradě za přítomnosti čelních představitelů města Prahy, guvernéra Podkarpatské Rusi dr.Antona Beskida a občanů z Medvedovců oblečených v tradičních lidových krojích.

pátek 5. října 2012

Karolinum – historické sídlo Univerzity Karlovy


Karolinum – historické sídlo Univerzity Karlovy


V roce 1348 založil císař Karel IV. v Praze Univerzitu Karlovu, první svého druhu ve střední Evropě. Univerzita brzy dosáhla mezinárodního věhlasu a stala se centrem vzdělanosti. Studovali zde nejen naši studenti, ale i Němci, Angličané nebo Francouzi. Univerzita měla čtyři fakulty. Právnickou, lékařskou, teologickou a svobodných umění, dnešní filozofickou fakultu. Vyučovalo se „Obecné učení“, což znamenalo, že studenti i profesoři mohli působit ve všech zemích, které uznávala římsko-katolická církev.
Karolinum – historické sídlo Univerzity Karlovy
Karolinum je symbolem Univerzity Karlovy. Vzniklo v roce 1383, kdy syn Karla IV. a tehdejší král Václav IV., získal v místě dnešního Ovocného trhu od kutnohorského mincmistra Jana Rotleva honosný palác. Nechal jej rozšířit a upravit a palác se stal sídlem pražské univerzity. Plnil i funkci univerzitní koleje (Collegium Carolinum), kde bydleli vyučující profesoři.
Karolinum – historické sídlo Univerzity Karlovy
V Karolinu působil jako univerzitní profesor také mistr Jan Hus. Po jeho smrti se pak stala univerzita centrem náboženského reformního hnutí.
Karolinum – historické sídlo Univerzity Karlovy
Budova Karolina byla několikrát přestavována. Větší zásahy provedl v roce 1718 F.M.Kaňka, v roce 1882 J.Mocker a v období let 1946-1968 byl zrekonstruován celý areál podle návrhu J. Fragnera. Z původní stavby se tak nejvíce zachovala gotická křížová klenba chodby a bohatě zdobený gotický arkýř, který byl původní součástí univerzitní kaple.