pondělí 24. srpna 2015

Zpívající fontána, Pražský hrad

Zpívající fontána, Pražský hrad

Zpívající fontána se nachází v Královské zahradě Pražského hradu před Letohrádkem královny Anny. Tento letohrádek, zvaný též Belvedér, nechal postavit císař Ferdinand I.Habsburský pro svou manželku Annu Jagellonskou.
Zpívající fontána, Pražský hrad
V roce 1562 se rozhodl ještě před letohrádek přistavět fontánu. Návrhem byl pověřen císařův dvorní malíř Francesco Terzio z Bergama. Podle jeho nákresů pak vytvořil řezbář Hanuš Peysser dřevěný model fontány. Samotné odlití fontány provedl přední pražský zvonař a kovolijec Tomáš Jaroš z Brna, který je také autorem největšího českého zvonu Zikmundu s dolním průměrem 256 cm umístěného v chrámu svatého Víta.
Zpívající fontána, Pražský hrad
S formou pro odlití fontány mu pomáhal tovaryš Wolf Hofprugger a mistr Vavřinec Křička, jenž vytvářel jednotlivé figury.
Zpívající fontána, Pražský hrad
Z důvodu finančních neshod i nedostatku materiálu se výroba fontány protáhla a osazena před letohrádek byla až v roce 1568. Toho už se bohužel nedožil císař Ferdinand I., který zemřel v roce 1564.
Vystavil v Žádné komentáře:

pondělí 6. července 2015

Chotkovy sady, Praha

Chotkovy sady, Praha

Chotkovy sady se rozprostírají v blízkosti Pražského hradu, hned vedle Letohrádku královny Anny (více o něm na http://www.fototuristika.cz/tips/detail/142).
Chotkovy sady, Praha
Zpočátku byly v těchto místech pastviny a vinice. Na volných prostranstvích se konaly jezdecké soutěže a rytířské turnaje a také se tu skladovalo dříví pro potřeby Pražského hradu.
Chotkovy sady, Praha
Tehdejší nejvyšší purkrabí hrabě Karel Chotek přišel s myšlenkou vybudovat zde pro Pražany park plný zeleně. A tak se i stalo. V roce 1833 vznikl první městský veřejný park, který nebyl soukromým vlastnictvím nikoho z panstva, jak tomu vždy bylo, ale byl určen k odpočinku a trávení volného času běžných lidí.
Chotkovy sady, Praha
Na jeho stavbě se podílel Josef Fusch se zkušeným zahradníkem Jiřím Baulem. Do parku v anglickém stylu nechali ještě vysázet na šedesát stromů.
Vystavil v Žádné komentáře:

neděle 14. června 2015

pomník Woodrow Wilson, Praha

pomník Woodrow Wilson, Praha

Pomník Woodrow Wilson už zase stojí v Praze ve Vrchlického sadech před budovou Hlavního (Wilsonova) nádraží.
pomník Woodrow Wilson, Praha
V místním „Sherwoodu“, jak se Vrchlickým sadům dříve přezdívalo, obdobný pomník se sochou osmadvacátého amerického prezidenta Woodrow Wilsona od sochaře Albína Poláška již stál v letech 1928 až 1941, než ji strhli za druhé světové války nacisti.
pomník Woodrow Wilson, Praha
Nynější socha Woodrow Wilsona je vysoká 3,5 metrů a je umístěna na vysokém podstavci nesoucí zlatým písmem jeho jméno.
pomník Woodrow Wilson, Praha
Před pomníkem je cesta svobody s několikametrovým pásem desek nesoucím jména dárců, kteří se na jeho obnovení podíleli.
Vystavil v Žádné komentáře:

neděle 17. května 2015

Hradčanská radnice

Hradčanská radnice

Zajímavá renesanční památka se nachází v Praze nedaleko Pražského hradu. Je jím bývalá Hradčanská radnice s č.p. 173, stojící v dolní části Loretánské ulice.
Hradčanská radnice
Jako jeden z mála domů se vyhnula všem pohromám a dochovala se dodnes v téměř v původním stavu.
Hradčanská radnice
V roce 1321 založil hradní purkrabí Berka z Dubé v těchto místech poddanské městečko Hradčany. Od hradu ho oddělovala jedna z městských bran a hradčanské opevnění.
Hradčanská radnice
Potřeba zřídit radnici, kterou obvykle mělo každé větší město, vznikla 1.září 1598. V ten den císař Rudolf II. povýšil městečko Hradčany na samostatné město.
Vystavil v Žádné komentáře:

kubistický kiosek, Praha

kubistický kiosek, Praha

Chcete-li vidět opravdovou raritu, musíte si zajít v Praze do Bolzanovy ulice. U zastávky tramvaje Hlavní nádraží totiž stojí ojedinělá památka českého kubismu, přesněji tkz. rondokubismu.
kubistický kiosek, Praha
Jedná se o kiosek postavený ve 20.letech 20.století, který je zřejmě jediným tohoto typu, jaké v Praze tehdy vznikly. I když to není zas tak dávno, neví se přesně, kdo byl jeho autorem.
kubistický kiosek, Praha
Mohl to být architekt Pavel Janák, který podobné stavbami zabýval, stejně jako další architekt Josef Gočár, který obdobné dřevěné domky navrhl pro letiště Praha-Kbely.
kubistický kiosek, Praha
Tento dochovaný exemplář kiosku byl v roce 1980 z iniciativy památkářů obnoven a to včetně jeho barevnosti, takže připomíná věrnou kopii původní stavby. Na jeho stavbu bylo použito kombinace hrázděného zdiva a dřeva a v roce 1981 byl prohlášen za kulturní památku.
Vystavil v Žádné komentáře:

středa 29. dubna 2015

Toskánský (Thun-Hohenštejnský) palác

Toskánský (Thun-Hohenštejnský) palác

Toskánský palác se nachází na Hradčanském náměstí naproti hlavní bráně Pražského hradu.
Toskánský (Thun-Hohenštejnský) palác
Původně na jeho místě stála zástavba starších měšťanských domů ze 14.století. Ty v roce 1685 vykoupil Michal Osvald hrabě Thun-Hohenstein a i přes počáteční sousedské spory s hrabětem Martinicem nakonec se svolením císaře Leopolda I. nechal na jejich místě vybudovat reprezentativní sídlo podle projektu francouzského architekta Jeana Baptisty Matheye.
Toskánský (Thun-Hohenštejnský) palác
Stavba mohutného paláce byla velice nákladná a samotný hrabě se jeho dokončení ani nedožil. Dědicové proto v roce 1718 odprodali sídlo Anně Marii Františce – vévodkyni Toskánské, po které nese dodnes palác i její rodové jméno.
Toskánský (Thun-Hohenštejnský) palác
Po vystřídání několika majitelů se nakonec Toskánský palác dostal v roce 1918 do rukou státu. Ten v něm zřídil Ministerstvo zahraničních věcí a i když byla později větší část agendy přesunuta do nově obnoveného Černínského paláce, nadále sloužil potřebám ministerstva.
Vystavil v Žádné komentáře:

kostel sv. Salvátora v Praze

kostel sv. Salvátora v Praze

Kostel sv. Salvátora se nachází v Praze na Starém Městě u Křižovnického náměstí a je součástí rozsáhlého areálu Klementina (více o něm na http://www.fototuristika.cz/tips/detail/411). Jde o jednu z nejcennějších barokních památek, která se budovala postupně po mnoho let.
kostel sv. Salvátora v Praze
Stavět se začalo v roce 1758 na základech bývalého kostela sv. Klimenta. Nejdříve vzniklo kněžiště a příčná loď. V první polovině 17.století pak dostal jezuitský kostel zasvěcený sv.Salvátorovi, zásluhou stavitele Carla Luraga, dnešní trojlodní podobu.
kostel sv. Salvátora v Praze
Podle návrhu Francesca Carattiho byla v letech 1648-1649 ještě dostavěna kupole s výzdobou štukatur od Jana Jiřího Bendla.
kostel sv. Salvátora v Praze
Poslední významnější úpravou bylo zvýšení a pozměnění věží kostela v roce 1714. Od té doby vypadá stavba podobně jako dnes. Průčelí kostela sv. Salvátora směřující k historickému Karlovu mostu vyniká bohatou sochařskou výzdobou od sochaře Bendla a volně tak navazuje na nedalekou výzdobu Karlova mostu.
Vystavil v Žádné komentáře:

čtvrtek 26. března 2015

zdymadlo Smíchov

zdymadlo Smíchov

Zdymadlo Smíchov se nachází v Praze na Smíchově mezi Janáčkovým nábřežím a Dětským ostrovem.
zdymadlo Smíchov
Je největší ze čtyř pražských zdymadel, mezi něž ještě patří zdymadlo Modřany, Štvanice a Podbaba-Troja.
zdymadlo Smíchov
Překonává převýšení Šítkovského a Staroměstského jezu.
zdymadlo Smíchov
Šítkovský jez umožňuje z pravé strany Vltavy vplout pouze do zdrže jezu Staroměstského přes plavební komoru Mánes u Slovanského ostrova, patřící též ke zdymadlu Smíchov.
Vystavil v Žádné komentáře:

dům U Tří housliček

dům U Tří housliček

Nerudova ulice na Malé Straně patří vůbec k nejznámějším v Praze. Z Malostranského náměstí nás dovede téměř až k branám Pražského hradu a během této cesty na nás dýchne kus opravdové historie.
Nerudova ulice
Historické domy, obchůdky, restaurace, kavárničky, to vše je neodmyslitelnou součástí Nerudovy ulice.
Nerudova ulice
Některé domy vynikají nad ostatní o něco více, než ty ostatní. Díky významnému básníku a spisovateli Janu Nerudovi je to například dům U dvou slunců, stojící v horní části ulice (více o něm na http://www.fototuristika.cz/tips/detail/789).
Nerudova ulice
Naopak ve spodní části Nerudovy ulice patří mezi nejznámější dům U Tří housliček. Ten už tu stál ve 14. století. Byl sice zničen při požáru Malé Strany, ale znovu byl obnoven a poté ještě prošel několika přestavbami.
Vystavil v Žádné komentáře:

pomník T.G.Masaryka, Hradčany

pomník T.G.Masaryka, Hradčany

Pomníků našeho nejvýznamnějšího prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka stojí v České republice několik.
pomník T.G.Masaryka, Hradčany
Od roku 2000 se k nim připojila i jeho nadživotní socha zdobící roh Salmovského paláce v Praze na Hradčanském náměstí, která vzhlíží směrem k bráně Pražského hradu.
pomník T.G.Masaryka, Hradčany
Hlavní zásluhu na vybudování pomníku měla Nadace pro postavení pomníku T.G.M. v čele s osobnostmi jakými byli Alexandr Dubček a Václav Havel.
pomník T.G.Masaryka, Hradčany
Sochu vytvořili akademičtí sochaři Josef Vajce a Jan Bartoš. Vzorem jim byla socha Masaryka z roku 1931 od Otakara Španiela, která je umístěna v Pantheonu Národního muzea v Praze.
Vystavil v Žádné komentáře:

pondělí 2. února 2015

kostel Panny Marie pod řetězem, Malá Strana

kostel Panny Marie pod řetězem, Malá Strana

Kostel Panny Marie pod řetězem se nachází v Lázeňské ulici č.2 na Malé Straně, jen kousek od Karlova mostu.
kostel Panny Marie pod řetězem
Je celý ukrytý uvnitř areálu a upozorňuje na sebe zvenku hlavně dvěma vysokými věžemi mírně přesahující okolní budovy.
kostel Panny Marie pod řetězem
Již u vchodu je podle znaků zřejmé, že tento klášterní areál náleží řádu Maltézských rytířů, dříve johanitů.
kostel Panny Marie pod řetězem
Jako první johanitskou komendu v Čechách ho založil v roce 1169 český král Vladislav II. Stála zde menší románská bazilika, klášter, špitál a stavebně tento komplex navazoval na Juditin most, předchůdce Karlova mostu. I proto byl dříve nazýván jako „konec mosta“.
Vystavil v Žádné komentáře:

dům U raka, Hradčany

dům U raka, Hradčany

Dům U raka stojí v malebném zákoutí na konci ulice Nový svět v Praze na Hradčanech.
dům U raka, Hradčany
Přesto, že se nachází nedaleko Pražského hradu, moc turistů zde nepotkáte. Ale už samotný název ulice Nový svět předurčuje, že to není jen tak ledajaké místo.
dům U raka, Hradčany
 Vždyť do domu U raka umístil děj svého romaneta Zázračná Madona i spisovatel Jakub Arbes.
dům U raka, Hradčany
První zmínky o tomto místu pochází z roku 1739, kdy si zde řezník Simonis koupil obecní pozemek pro svoji stáj. Následný majitel pan Libický pozemek rozšířil a postavil na něm dva domy.
Vystavil v Žádné komentáře:

Dětský ostrov, Praha

Dětský ostrov, Praha

Dříve bylo na Vltavě v oblasti Prahy více ostrovů, než je tomu dnes. Byly ale spíše menší a často i měnily tvar a velikost. Po velké povodni v 17. století však mnohé zanikly a zůstaly už jen ty větší. Mezi ně patří i Dětský ostrov ležící při levém břehu Vltavy mezi Jiráskovým mostem a mostem Legií.
Dětský ostrov, Praha
Nejdříve se tak nejmenoval, dostával vždy názvy podle svých majitelů. Za vlastnictví maltézského kláštera se nazýval Maltézský. Poté ještě Funkovský, Hykyšův nebo Židovský.
Dětský ostrov, Praha
Současný název ostrova je odvozen od dětského hřiště postaveného na něm v šedesátých letech 20.století.
Dětský ostrov, Praha
Vstupuje se na něj z Janáčkova nábřeží po klenuté lávce, která využívá opěry zbudované pro plánovanou stavbu Jiráskova mostu, jež měl původně vést z Myslíkovy ulice. Ten se nakonec postavil o 100 metrů dále proti proudu Vltavy.
Vystavil v Žádné komentáře:

úterý 13. ledna 2015

rampa Pražského hradu

rampa Pražského hradu

Jižní část Hradčanského náměstí a k němu přilehlá ulice Ke Hradu vytváří jakousi rampu Pražského hradu. Díky ní se dnes přijde k Pražskému hradu od Malé Strany přímo z Nerudovy ulice.
rampa Pražského hradu
Původně se totiž jezdilo na hrad přes Úvoz, Pohořelec a Loretánskou ulicí se přicházelo k hlavní bráně hradu. Této cestě se říkalo Královská, neboť po ní přijížděli i budoucí čeští panovníci ke své korunovaci (více o ní na http://www.fototuristika.cz/tips/detail/430).
ulice Úvoz
Až v období let 1638-1683 byla podle projektu J.B.Matteiho vytesána do skály pod Schwarzenberským palácem rampa zakončená plošinou, umožňující příchod k hradu přímo z Nerudovy ulice.
rampa Pražského hradu
Z vrcholu rampy jsou dnes jedny z nejhezčích výhledů na Prahu.
Vystavil v Žádné komentáře:

Muzeum hlavního města Prahy

Muzeum hlavního města Prahy

Muzeum hlavního města Prahy se nachází v Praze na Florenci u rušné Severojižní magistrály.
Muzeum hlavního města Prahy
Právě v místě magistrály, hned vedle současné budovy muzea, stával kavárenský pavilon, jež se stal v roce 1883 prvním sídlem Muzea hlavního města Prahy.
Muzeum hlavního města Prahy
Vznik muzea měl zabránit jednak množícím se snahám o prodej a vyvážení českých památek do zahraničí, ale také seznamovat veřejnost s bohatou historií města Prahy. Zasloužil se o to především profesor Zeithammer a Tomáš Černý. Brzy se však kapacita prostorů naplnila a tak se rozhodlo o výstavbě zcela nové budovy.
Muzeum hlavního města Prahy
Úkolu se zhostili nejdříve architekti Antonín Wiehl s Janem Koulou, ale finální projekt byl dílem Antonína Balšánka.
Vystavil v Žádné komentáře:

kostel sv. Františka z Assisi

kostel sv. Františka z Assisi

Kostel sv. Františka z Assisi se nachází v Praze na Starém Městě, na malinkém Křížovnickém náměstí.
kostel sv. Františka z Assisi
V turistické sezóně jde o jedno z nejfrekventovanějších míst, neboť tudy vede Královská cesta, kterou jezdili nastávající čeští králové ke své korunovaci na Pražský hrad (více o ní nahttp://www.fototuristika.cz/tips/detail/430).
kostel sv. Františka z Assisi
 A jen pár desítek metrů od kostela je jedna z nejnavštěvovanějších pražských památek, Karlův most (více o něm na http://www.fototuristika.cz/tips/detail/433).
kostel sv. Františka z Assisi
Na náměstíčku se nachází i nově zrenovovaný pomník císaře Karla IV., vybudovaný v roce 1848 u příležitosti 500. výročí založení Univerzity Karlovy, u kterého se spousta turistů ráda fotí. Z okraje náměstí jsou navíc nádherné výhledy na Vltavu s plujícími parníky a na panorama Pražského hradu.
Vystavil v Žádné komentáře:
Přihlásit se k odběru: Příspěvky (Atom)