sobota 13. prosince 2014

Pedagogické muzeum J.A.Komenského

Pedagogické muzeum J.A.Komenského

Pedagogické muzeum J.A.Komenského se nachází v Praze na Malé Straně, ve Valdštejnské ulici č.20.
Pedagogické muzeum J.A.Komenského
Sídlí v domě z roku 1623 a nese jméno po jeho domovním znamení (více o nich nahttp://www.fototuristika.cz/tips/detail/403), U Zlatého slunce.
Pedagogické muzeum J.A.Komenského
Vzniklo v roce 1892 a patří k nejstarším muzeím u nás a podle svého zaměření i k nejstarším ve světě.
Pedagogické muzeum J.A.Komenského
Uvnitř muzea se lze dozvědět o tisícileté historii vzdělanosti českého národa od středověku až po současnost. Expozice se zabývá dějinami českého školství, pedagogiky, učitelství a vzdělanosti v návaznosti na život, dílo a odkazy J.A.Komenského.
Vystavil v Žádné komentáře:

Veletržní palác, Praha

Veletržní palác, Praha

Veletržní palác je součástí výstavních prostorů Národní galerie Praha. Nachází se v ulici Dukelských hrdinů v pražských Holešovicích.
Veletržní palác, Praha
Původně vznikla budova z potřeby vybudovat nový veletržní stánek, neboť prostory starého výstaviště byly již nedostačující. Proto byla v roce 1924 vypsána architektonická soutěž, ve které zvítězil návrh architektů Oldřicha Tyla a Josefa Fusche.
Veletržní palác, Praha
Stavba paláce pak proběhla v letech 1925-1928. K slavnostnímu otevření došlo v roce 1928 u příležitosti 10.výročí vzniku České republiky.
Veletržní palác, Praha
Svého času patřil Veletržní palác, s původním názvem Palác vzorkových veletrhů, k nejmodernějším a největším stavbám tohoto typu u nás i v Evropě.
Vystavil v Žádné komentáře:

Radnické schody, Hradčany

Radnické schody, Hradčany

Někteří o nich ani nevědí, jiní zase nevědí, že se tak jmenují. Přesto patří Radnické schody mezi nejromantičtějším zákoutím historické Prahy.
Radnické schody
Nacházejí se jen kousek od Pražského hradu, na okraji Hradčanského náměstí.
Radnické schody
Přijít k nim lze ze shora od Pohořelce. Na konci Loretánské ulice je bývalá Hradčanská radnice a hned za ní jsou schody. Podle této radnice je odvozen jejich název Radnické schody.
Radnické schody
Přijít můžeme ale i zespodu od Malé Strany Nerudovou ulicí. Její horní část pak vyusťuje ve tři další cesty. Mírně odbočující vlevo od domu U Zlaté hvězdy je ulice Úvoz. Dříve zastávala hlavní cestu na hrad ze západní strany. Byla součástí Královské cesty, po které jezdili nastávající čeští králové ke své korunovaci na Pražský hrad.
Vystavil v Žádné komentáře:

středa 19. listopadu 2014

klášter sv. Gabriela

klášter sv. Gabriela

Na jižním úpatí vrchu Petřín v Praze na Smíchově, v místě někdejších vinic, se nachází velkolepý novorománský klášterní komplex sv. Gabriela. Upoutá hned na první pohled, neboť tak trochu připomíná pohádkový hrad.
klášter sv. Gabriela
V historické literatuře se o něm příliš nepsalo, důvodem mohl být svérázný jakýsi pseudorománský příliš neuznávaný sloh kostela sv.Gabriela.
kostel sv.Gabriela
Zakladatelem opatství sv.Gabriela byla hraběnka Gabriela Sweerts-Šporková, která se rozhodla založit první ženský konvent benediktinek beuronské kongregace v Praze. Na jeho výstavbu věnovala své jmění v hodnotě 1 milionu korun. Bohužel se nedožila ani položení základního kamene v roce 1888.
klášter sv. Gabriela
Komplex budov byl dostavěn v roce 1891 a vysvěcen pražským arcibiskupem kardinálem Františkem Schönbornem. Výzdoba vnitřních prostor probíhala ještě do roku 1917. Svými malbami tkz.beuronské školy se na ní podílela skupinka výtvarníků kolem německého malíře, sochaře, architekta a řeholníka Petra Desidera Lenze.
Vystavil v Žádné komentáře:

chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanech

chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanech

Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice se nachází v Praze na Žižkově na Olšanském hřbitově. Stojí hned naproti vchodu z ulice Jana Želivského, uprostřed tkz. ruského hřbitova.
chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanech
Tento ruský pravoslavný kostelík byl postaven v letech 1924-1925 ve staroruském slohu podle návrhu architekta Vladimíra Brandta. Vzorem mu byl novgorodský chrám Spasa Něredicy.
chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanech
Finance na stavbu se získaly ze sbírky pravoslavné komunity žijící na území tehdejšího Československa. Velkou zásluhu na tom měla žena českého politika a rusofila Karla Kramáře Naděžda za podpory dalšího českého politika Antonína Švehly.
chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanech
Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice představuje unikátní památku ruské architektury a malířství.
Vystavil v Žádné komentáře:

Matyášova brána, Pražský hrad

Matyášova brána, Pražský hrad

Matyášova brána se nachází na Pražském hradě a je vstupní branou z I. na II. nádvoří ze západní strany od Hradčanského náměstí.
Matyášova brána, Pražský hrad
Kdy přesně vznikla, se neví. Předpokládá se, že ji nechal postavit již císař Rudolf II. jako samostatně stojící triumfální antický oblouk, jímž se vcházelo do sídla králů.
Matyášova brána, Pražský hrad
Dokončena byla v roce 1614 za vlády Matyáše II. a její stavba se všeobecně přisuzuje architektu Giovanni Mariu Filippimu.
Matyášova brána, Pražský hrad
Nápis ve štítu brány nese latinský text. V překladu znamená „Pan Matyáš zvolený římský císař vždy vznešený uherský český král atd. postavil r.1614“. Pod ním je vyobrazen Matyášův císařský znak.
Vystavil v Žádné komentáře:

vojenský kostel sv. Jana Nepomuckého

vojenský kostel sv. Jana Nepomuckého

Vojenský kostel sv.Jana Nepomuckého se nachází v Kanovnické ulici jen kousek od Hradčanského náměstí a Pražského hradu.
vojenský kostel sv.Jana Nepomuckého
Nechaly ho tam postavit sestry řádu sv.Voršily, které na Hradčanech pobývaly od počátku 18. století. Nejdříve si tu vystavěly vlastní klášter a v roce 1713 ještě zažádaly o pozemek patřící císařskému špitálu na stavbu svého kostela.
vojenský kostel sv.Jana Nepomuckého
Ten jim byl přidělen v roce 1719 a o rok později se již začalo stavět pod vedením významného architekta Kryštofa Dientzenhofera. V roce 1722 však Kryštof Dientzenhofer zemřel a stavbu kostela tak dokončil jeho syn Kilián Ignác, pro nějž to byla tehdy první velká stavba tohoto typu.
vojenský kostel sv.Jana Nepomuckého
Kostel byl vysvěcen 21.srpna 1729 a jeho patronem se stal sv.Jan Nepomucký.
Vystavil v Žádné komentáře:

středa 8. října 2014

Arcibiskupský palác, Hradčany

Arcibiskupský palác, Hradčany

Bíle zářící třípatrový Arcibiskupský palác patří k nejvýznamnějším pozdně barokním stavbám v Praze. Nachází se na Hradčanském náměstí, hned vedle hlavní brány Pražského hradu.
Arcibiskupský palác, Hradčany
Toto honosné sídlo, kdysi patřící Floriánu Griespeku z Griespachu, daroval 5. října 1561 na základě věnovací listiny císař Ferdinand I., prvnímu pohusitskému pražskému arcibiskupu Antonínu Brusovi z Mohelnice a jeho nástupcům.
Arcibiskupský palác, Hradčany
V té době však budova vypadala zcela jinak. V roce 1420 ji totiž značně poškodil rozvášněný dav husitů a nový palác se tak stavěl na pozůstatcích původní gotické budovy.
Arcibiskupský palác, Hradčany
Palác prošel během své existence mnoha malými i většími přestavbami. Největší zásluhu na dnešní podobě Arcibiskupského paláce má významný architekt z Říma Jean Baptista Matheye, který sídlo rozšířil a vtiskl mu barokní podobu.

Vystavil v Žádné komentáře:

Svatováclavská vinice

Svatováclavská vinice

Navštívíte-li Pražský hrad, nezapomeňte se zajít podívat také do areálu Svatováclavské vinice. Nachází se na úzkém ostrohu mezi ulicí Na Opyši a Starými zámeckými schody ve východní části Pražského hradu.
Svatováclavská vinice
Areál vinice má dva vchody. Dolní je na začátku Starých zámeckých schodů a lze ho využít při příchodu z Klárova od stanice metra Malostranská.
Svatováclavská vinice
Horní vchod je na konci schodů, hned u dolní brány Pražského hradu.
Svatováclavská vinice
Naproti němu, v místě pod Daliborkou, kde bývalo popraviště pro šlechtice, stojí socha sv.Barbory, patronky popravených.

Vystavil v Žádné komentáře:

Malostranský hřbitov

Malostranský hřbitov

I když je název Malostranský hřbitov odvozen od pražské čtvrti Malá Strana, přeci jenom se nachází kousek stranou centra. Rozkládá se na rozhraní Smíchova a Košíř, obklopen dvěma poměrně rušnými silnicemi, Plzeňskou a Duškovou.
Malostranský hřbitov
I proto o něm asi mnozí Pražané ani nevědí, ačkoliv patří k velice zajímavým místům ukrývající vzácnou galerii plastik z 19.století a mnoho hrobů významných českých osobností.
Malostranský hřbitov
Byl založen v roce 1680 při morové epidemii, při níž tehdy v Praze zemřelo kolem dvanácti tisíc obyvatel.
Malostranský hřbitov
Na jeho rozlehlém pozemku byla postavena v roce 1703 kaple sv.Rocha, v roce 1715 kaple Nejsvětější Trojice a v období let 1831-1837 i kostel Nejsvětější Trojice.

 

Vystavil v Žádné komentáře:

kostel Panny Marie Andělské na Hradčanech

kostel Panny Marie Andělské na Hradčanech

Kostel Panny Marie Andělské je součástí kapucínského kláštera nacházejícího se v Praze na Hradčanech, v severní části Loretánského náměstí.
kostel Panny Marie Andělské na Hradčanech
Jde o vůbec nejstarší kapucínský klášter v Čechách. Založil ho v roce 1600 generál řádu Vavřinec z Brindisi na pozemcích zahrady Lobkoviců, které zakoupil a daroval kapucínům pražský arcibiskup Zbyněk Berka z Lipé a Dubé.
kostel Panny Marie Andělské na Hradčanech
V areálu kláštera stojí velice prostý jednolodní kostel Panny Marie Andělské. Po stranách lodi má umístěné čtvercové kaple. Kostel nemá věž, jen malou sanktusovou věžičku se zvonem z roku 1714 z dílny zvonaře Mikoláše Löva, s nímž se vždy zvonilo při mších.
kostel Panny Marie Andělské na Hradčanech
V roce 1602 byl kostel zasvěcený Panně Marii Andělské. Zajímavostí jsou zabudované dělové koule v průčelí kostela, jako památka na ostřelování kláštera pruským dělostřelectvem v roce 1757.

Vystavil v Žádné komentáře:

pondělí 15. září 2014

morový sloup Nejsvětější Trojice, Praha

morový sloup Nejsvětější Trojice, Praha

Morové sloupy Nejsvětější Trojice se stavěly jako výraz díků za odeznění morové epidemie, která řádila především ve středověku a postihla mnohá česká města.
morový sloup Nejsvětější Trojice, Praha
Takové sloupy stojí například v Teplicích, Duchcově, Bruntálu nebo v Olomouci. Ten je navíc od roku 1995 národní kulturní památkou a od roku 2000 je zařazen na prestižní seznam světového kulturního dědictví UNESCO (více o něm na http://www.fototuristika.cz/tips/detail/304).
morový sloup Nejsvětější Trojice, Olomouc
sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci 

Nejinak tomu bylo i v Praze. Dva roky po strašné epidemii nechali malostranští radní v horní části Malostranského náměstí nad kostelem sv.Mikuláše vztyčit v roce 1715 velkolepý sloup.
morový sloup Nejsvětější Trojice, Praha
Vytvořil ho kameník Franz Wolfgan Herstorf podle návrhu významného barokního architekta Giovanni Battisty Alliprandiho.
Vystavil v Žádné komentáře:

Franz Kafka Museum

Franz Kafka Museum

Muzeum Franze Kafky se nachází v malebné části Prahy na Malé Straně, v areálu Hergetovy cihelny.
Franz Kafka Museum
Založení muzea předcházela světová premiéra výstavy o Franzi Kafkovi v roce 1999 ve španělské Barceloně. Poté proběhla v letech 2002-2003 její repríza v prostorách Židovského muzea v New Yorku a od roku 2005 je možné shlédnout stálou expozici výstavy s názvem „Město K.Franz Kafka a Praha“ i v jeho rodišti.
Franz Kafka Museum
Franz Kafka se narodil v Praze roku 1883. Vystudoval práva na pražské německé univerzitě. Svými díly se řadí k nejvýznamnějším prozaikům světové literatury dvacátého století. Přesto při psaní vykonával běžné povolání úředníka pojišťovny.
Franz Kafka Museum
Posledních 7 let svého poměrně krátkého života zápasil s nemocí, které v roce 1924 v rakouském sanatoriu Kierling podlehl.
Vystavil v Žádné komentáře:

Betlémská kaple na Žižkově

Betlémská kaple na Žižkově

Řekne-li se Betlémská kaple, většině Pražanů se vybaví ta na Betlémském náměstí, ve kterém kázal ve 14.století mistr Jan Hus (více o ní na http://www.fototuristika.cz/tips/detail/395).
Betlémská kaple na Betlémském náměstí
Betlémská kaple na Betlémském náměstí

Je tu ale ještě jedna Betlémská kaple, tentokráte na Žižkově.
Betlémská kaple na Žižkově
Betlémská kaple na Žižkově

Je tajemně ukrytá ve vnitrobloku činžovních domů v Prokopově ulici a i proto je řadě lidí neznámá. A to se jedná o jednu z nejvýznamnějších kubistických památek v Praze.
Betlémská kaple na Žižkově
V roce 1911 hledal místní sbor Českobratrské církve evangelické místo pro novou modlitebnu. Dlouho nemohl najít vhodné místo, až nakonec koupil činžovní dům s prostorným dvorem, na kterém chtěl vystavět svoji kapli. I přes nelibost některých nájemníků svůj záměr prosadil a v roce 1913 započala firma Matěje Blechy stavbu.
Vystavil v Žádné komentáře:

pomník Karla IV. v Praze

pomník Karla IV. v Praze

Pomník Karla IV. se nachází na Křížovnickém náměstí před kostelem sv. Františka z Assisi, jen pár desítek metrů od Karlova mostu. Jak symbolické..
pomník Karla IV. v Praze
Navíc stojí u Královské cesty (více o ní na http://www.fototuristika.cz/tips/detail/430) a jsou od něj nádherné výhledy na Vltavu a panorama Pražského hradu.
pomník Karla IV.
Původně měl však stát jinde. Jednou z variant bylo umístění na volné prostranství koňského trhu (nynější Václavské náměstí) nebo dobytčího trhu (nynější Karlovo náměstí).
pomník Karla IV. v Praze
Tomu odpovídalo i několik návrhů pomníků v podobě jezdecké sochy. Nakonec vyhrál návrh drážďanského sochaře sochaře A.Hähnela, který pak odlil norimberský slévač Jacob Daniel Burgschmiet. Litinový podstavec k soše dodala Larchhammerova huť ze Saska.
Vystavil v Žádné komentáře:

středa 13. srpna 2014

dům U dvou slunců

dům U dvou slunců

U tří housliček, U červeného beránka, U dvou slunců, a tak bychom mohli pokračovat. To všechno jsou domovní znamení, která se na domech začala objevovat už ve 14.století (více o nich nahttp://www.fototuristika.cz/tips/detail/403).
domovní znamení v Nerudově ulici  domovní znamení v Nerudově ulici
Nejvíce se jich ještě dnes vyskytuje v nejznámější pražské Nerudově ulici.
Nerudova ulice
Podle domovních znamení se často nazývaly samotné domy a stejně tomu bylo u domu U dvou slunců.
dům U dvou slunců
Ten vznikl spojením dvou starších renesančních domů. Koncem 17.století získal raně barokní průčelí s volutovými štíty. Dodnes se zachoval renesanční portál a nad ním původní domovní znamení s dvojicí zlatých sluncí v kartuši.
Vystavil v Žádné komentáře:

Kandelábry pouličního osvětlení v Praze

Kandelábry pouličního osvětlení v Praze

Co je to vůbec kandelábr? Slovo kandelábr je odvozeno z latinského candela, což je svíčka, stojan držící jednu nebo více lamp, obvykle venkovních a často zdobených.
Kandelábry pouličního osvětlení v Praze
Kandelábrů pouličního plynového osvětlení bylo několik druhů a v Praze se začaly instalovat v polovině 19. století. Jednoduchých kandelábrů se instalovalo 557, tříramenných 55, čtyřramenných 11 a osmiramenných 16. Právě osmiramenné jsou umělecky nejhodnotnější.
osmiramenný kandelábr
Navrhl je architekt Alexej Linsbauer spolu se sochařem a řezbářem Eduardem Veselým. V roce 1865 se odlily z litiny v Komarovské slévárně v okrese Beroun.
detail osmiramenného nejhodnotnějšího kandelábru
Pět tun vážící kandelábr je vysoký 8,5 metru o průměru 4 metry. Zdobení tvoří čtyři ženské postavy v rouchu s vysokým reliéfem, nad nimiž je osm novobarokních ramen se svítilnami.
Vystavil v Žádné komentáře:
Přihlásit se k odběru: Příspěvky (Atom)