pátek 21. prosince 2012

Praha – okružní plavba parníky


Praha – okružní plavba parníky

Kdo chce vidět Prahu i trochu jinak, než z přeplněných chodníků a cest, může vyzkoušet plavbu lodí po řece Vltavě.
Praha – okružní plavba parníky

jedna z lodí podplouvá Čechův most

Z vodní hladiny je možné si v klidu vychutnat nevšední krásu historického centra Prahy a vidět ji z trochu jiné perspektivy. Hlavním přístavištěm pro většinu lodí je Rašínovo nábřeží. Kotvení lodí začíná na náplavce u Rudolfína a pokračuje pod Čechovým mostem, až k dalšímu Štefánikovu mostu.
Praha – okružní plavba parníky

nábřeží pod Františkem

Lístky si lze objednat telefonicky nebo je možné koupit přímo na místě v informačních centrech u Čechova mostu.
Praha – okružní plavba parníky

jedno z prodejních míst lístků na lodě

Podél celého přístaviště jsou zakotveny lodě jedna vedle druhé, pokud zrovna nejsou na cestě. Jednotlivá nástupiště lodí jsou číselně značené, takže se lze snadno orientovat a najít tu „svoji“.

pátek 14. prosince 2012

ostrov Štvanice


ostrov Štvanice

Ostrov Štvanice se nachází na řece Vltavě mezi Holešovicemi a Karlínem. Už od počátku byl důležitým místem pro obyvatelstvo z obou stran řeky. Voda byla v těchto místech mělká a právě tudy vedl jediný brod v dolním toku Vltavy. V okolí byly i další říční ostrůvky jako Primátorský, Jeruzalemský, Korunní a Rohanský, ty však postupně zanikly při regulaci říčního koryta.
ostrov Štvanice

ostrov Štvanice se stejnojmenou elektrárnou

Ostrovu se říkávalo Velké Benátky. Jméno Štvanice dostal po oblíbené zábavě tehdejší doby, kdy se na něm pořádaly psí štvanice na medvědy, jeleny, srny nebo kance, než to zakázal císař František I. Na ostrově se hrálo divadlo, bylo tam varieté a předváděla se tam spousta dalších atrakcí.
ostrov Štvanice

zdymadlo Štvanice

V období let 1845-1850 byl přes ostrov postaven Negrelliho viadukt, který umožňoval železniční dopravu mezi Karlínem a Bubny. V té době to byla největší železniční stavba v Evropě. Viadukt byl dlouhý 1110m a dodnes je pražským nejdelším mostem.
ostrov Štvanice

Negrelliho viadukt

Druhý most přes ostrov byl již určen pro běžnou dopravu. Jmenoval se Hlávkův most a postavený byl v letech 1909-1912. O jeho působivou sochařskou výzdobu se podělili Bohumil Kafka a Ladislav Kofránek.

pátek 7. prosince 2012

pomník mistra Jana Husa


pomník mistra Jana Husa
Pomník mistra Jana Husa se nachází v Praze na Staroměstském náměstí. Jednoduchá cesta k jeho vzniku to ale nebyla…
pomník mistra Jana Husa
Jan Hus narozený v roce 1371 v Husinci byl významným knězem, myslitelem, kazatelem a především reformátorem. Vyučoval jako rektor na pražské Univerzitě Karlově. Vystupoval především proti katolické církvi. Často kritizoval její majetkové poměry, kdy církev prodávala lidem odpustky a vybírala od nich nemalé finanční částky. Kázání mistra Jana Husa se církve natolik dotýkalo, že byl za své názory označen za kacíře a v roce 1415 upálen na hranici v Kostnici.
pomník mistra Jana Husa
V roce 1889 vznikla myšlenka uctít památku Jana Husa. O návrhu umístění jeho pamětní desky na budovu Národního muzea probíhaly bouřlivé diskuze. Po nekonečných názorových neshodách nakonec vznikl Spolek pro zbudování pomníku mistra Jana Husa v čele s Vojtěchem Náprstkem a prostřednictvím veřejné sbírky získal finanční prostředky na stavbu tohoto pomníku. V roce 1891 byla vyhlášena veřejná soutěž o návrh pomníku, kterou vyhrál sochař Vilém Amort. Jenže kvůli sporům o místo, kam by měl být pomník umístěn, nebyl tento návrh realizován.
pomník mistra Jana Husa
V úvahu připadalo Václavské náměstí, Betlémské náměstí, Malé nebo Staroměstské náměstí. Nakonec padla definitivní volba na Staroměstské náměstí a v roce 1900 se vyhlásila nová veřejná soutěž, kterou tentokráte vyhrál se svým projektem Ladislav Šaloun.


pátek 30. listopadu 2012

Šítkovská vodárenská věž


Šítkovská vodárenská věž

Šítkovská vodárenská věž se nachází na jižním konci Slovanského ostrovu mezi Jiráskovým mostem a mostem Legií.
Šítkovská vodárenská věž
Přesné datum vzniku věže není znám, ale pravděpodobně byla postavena kolem roku 1495 v místech, kde stály Šítkovské mlýny. Byla ze dřeva a již v roce 1501 byla poprvé zničena požárem. Ty se ještě několikrát opakovaly a s tím i výstavby nových věží. Příčinou většiny požárů bylo udržování teploty otevřeným ohněm, aby ve větších mrazech nezamrzala voda v nádržích, z čehož pak lehce požáry vznikaly.
Šítkovská vodárenská věž
V letech 1588-1591 proto byla postavena nová, ale již kamenná věž. Ale i ta byla poškozena, tentokráte však dělostřelectvem švédských vojsk při obléhání Prahy. Je možné, že i díky těmto zásahům se věž částečně sesula a vychýlila a takto zůstala až dodnes.
Šítkovská vodárenská věž
O tři roky později byla věž s přispěním císařské pokladny opět opravena, zajištěna proti dalšímu vychýlení a na její vršek přibyla cibulovitá střešní báň.

pátek 23. listopadu 2012

kaple Jezulátka


kaple Jezulátka
Kaple Jezulátka se nachází na Malé Straně ve svahu Petřínského vrchu.  Přesněji leží v Seminářské zahradě hned za klášterem bosých karmelitánů, ke kterému zřejmě dříve i patřila.
kaple Jezulátka
Její přesný původ a zasvěcení není znám. Patrně ale pochází ze začátku 18.století. První doložený údaj o kapli se objevuje v roce 1769 na Huberově prospektu. František Ekert ji však zmiňuje jako poustevnu, vybudovanou hraběnkou Alžbětou Oppersdorfovou již v roce 1659.  
kaple Jezulátka
V roce 1786 byla klášterní zahrada i s kaplí převedena do majetku arcibiskupského semináře. Poté zřejmě kaple sloužila jako astronomická observatoř, neboť ještě v roce 1903 je uváděna coby místo vykonávající vědecké úkoly.
kaple Jezulátka
V devadesátých letech 20.století byla kaple naposledy rekonstruována.
kaple Jezulátka
Okrouhlá kaple je velice prostá. Má dva okenní otvory a jeden vstup. Střechu ukončuje polygonální lucerna s několika drobnými okénky. Naproti dveří je kříž s ukřižovaným Ježíšem, jinak je kaple prázdná. Dovnitř je vidět pouze přes kovové mřížky, protože vstupní dveře jsou uzamčeny.

středa 21. listopadu 2012

Karlova ulice v Praze


Karlova ulice v Praze
Karlova ulice patří mezi oblíbené a turisty velmi navštěvované místo. Prakticky celou ulici lemují po obou stranách malé obchůdky s rozličným sortimentem.
Karlova ulice
Karlova ulice s typickými obchůdky
Frekventovanou ulicí byla už ve středověku. Spojovala totiž Staroměstské náměstí a tržiště s Pražským hradem, což využívali hlavně obchodníci. Průjezd klikatou a úzkou ulicí ale nebyl pro jejich povozy jednoduchý.
Karlova ulice
Karlova ulice je po ránu ještě poměrně liduprázdná 
Ulice byla také součástí královské cesty, po které jezdili budoucí panovníci ke své korunovaci. Dříve se jmenovala každá její část jinak a tak se lze setkat s názvy jako Svatoklimentská, Nožířská nebo Jezuitská. Až v roce 1848 na návrh Karla Havlíčka Borovského dostala jméno Karlova.
Karlova ulice
vstup do Karlovy ulice z Malého náměstí
Dá se říct, co dům v Karlově ulici, to bohatá historie. Mezi nejvýznamnější se řadí určitě Clam-Gallasův palác. Ten nechal postavit v letech 1713-1729 Jan Václav Gallas. Na výstavbě se podílel největší barokní architekt Rakouska Jan Bernard Fischer a sochař Matyáš Bernard Braun. V paláci koncertovali i slavní skladatelé Mozart a Beethoven.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/490


Další zajímavá místa v Praze:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&tips_area=7&view=1&order=1&x=49&y=17

středa 7. listopadu 2012

Jindřišská věž


Jindřišská věž
Jindřišská věž se nachází v Praze na Novém Městě hned vedle kostela sv.Jindřicha a sv.Kunhuty. Byla postavena v gotickém stylu v letech 1472-1476. V té době náležela i s okolními pozemky řádu Křížovníků s červenou hvězdou.
Jindřišská věž
O sto let později dostala věž hodiny. Po stranách hodin jsou znaky Starého i Nového Města a také zemí Koruny české.
Jindřišská věž
Věž přežila i řadu poškození. Poprvé to bylo v roce 1648, kdy plnila funkci vojenské strážnice a zčásti ji pobořila švédská dělostřelba. Další újmu utrpěla v roce 1757 při obléhání Prahy pruskými vojsky a v roce 1801 při silné vichřice, kdy byla stržena štíhlá gotická střecha.
Jindřišská věž
Důkladná oprava a zároveň i přestavba věže v novogotickém stylu proběhla v letech 1876-1879 podle návrhu architekta Josefa Mockera. Při ní dostala věž novou břidlicovou střechu a zvýšila se na 65,7m, čímž se stala nejvyšší volně stojící zvonicí v Praze.

pátek 26. října 2012

kostel sv.Ignáce


kostel sv.Ignáce


Kostel sv.Ignáce je spolu s bývalou jezuitskou kolejí výraznou dominantou Karlova náměstí. Řadí se mezi první raně barokní stavby v Praze a je třetím největším jezuitským komplexem v Evropě.
kostel sv.Ignáce
Byl postaven v letech 1665-1677 podle návrhu významného architekta Carla Luraga. Po dostavbě byl zasvěcen patronovi a zakladateli jezuitského řádu Ignáci z Loyoly. Průčelí kostela bylo v roce 1671 vyzdobeno sochou sv.Ignáce se svatozáří, jež oklopuje celé světcovo tělo. V té době to bylo dosti neobvyklé a pobuřující, neboť podle církevních pravidel mohl mít svatozář kolem celého těla pouze Kristus. Jezuité ale měli v té době velmi silné postavení a tak si to jednoduše mohli dovolit.
kostel sv.Ignáce
Pod sochou je nápis vzdávající poctu sv.Ignáci a zmiňující se o letopočtu , kdy byla socha na střechu kostela umístěna.
kostel sv.Ignáce
V letech 1686-1687 přistavěl Pavel Ignác Bayer věž kostela a poté i předsunutou krytou předsíň.
kostel sv.Ignáce
V 18.století prošel  celý kostel rokokovou úpravou. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 za vlády Josefa II., byl následně zrušen také kostel. Jezuité se sem opět vrátili po obnovení řádu v roce 1866, koupili si dům za kostelem v Ječné ulici a působili zde až do roku 1950.

čtvrtek 18. října 2012

Novotného lávka


Novotného lávka
Novotného lávka se skupinou budov bývalých Staroměstských mlýnů a dominantní vodárenskou věží spoluvytváří neodmyslitelnou součást panoramatu s Karlovým mostem a Pražským hradem.
Novotného lávka s Karlovým mostem a Pražským hradem
Nachází se na Smetanově nábřeží v těsné blízkosti Karlova mostu. Již v roce 1347 je na tomto místě zmiňováno kolem deseti Staroměstských mlýnů. V roce 1489 je doplnila dřevěná vodárenská věž, později po požáru přestavěna na kamennou.
Novotného lávka se skupinou budov bývalých Staroměstských mlýnů a dominantní vodárenskou věží
Od počátku se zde neustále střídali majitelé, podle nichž se většinou toto místo nazývalo. Mimo jiné se jmenovalo Lávky staroměstské, Staroměstské mlýny nebo Mostecké mlýny. Poslední a tedy i současný název Novotného lávka, dostalo místo v roce 1885 po mlynáři Karlu Novotném, který se zasloužil o zřízení nové železné lávky.
název Novotného lávka, dostalo místo v roce 1885 po mlynáři Karlu Novotném
Všechny mlýny byly v průběhu času několikrát poničeny povodní, proto byly i několikrát přestavovány. Velkou újmu utrpěly roku 1648 při obléhání Prahy švédským vojskem a pak ještě v roce 1848 během revolučních událostí, kdy byly dělostřelecky ostřelovány.

sobota 13. října 2012

kostelík sv. Michala zvaný „Karpatský“


kostelík sv. Michala zvaný „Karpatský“


Kostelík sv. Michala, též zvaný Karpatský chrám sv.archanděla Michaela, se nachází v Kinského zahradě na pražském Smíchově. Je hezky ukrytý mezi stromy ve svahu Petřínského vrchu a viditelný z větší dálky pouze v zimě, kdy jsou holé koruny stromů.
kostelík sv. Michala zvaný „Karpatský“v Kinského zahradě
Přijdete-li k němu, ihned vás napadne, že taková stavba zcela určitě nepochází od nás. Ale není to tak úplně pravda. Kostely v bojkovském stavebním slohu s prvky lidového baroka se stavěly v Podkarpatské Rusi (dnešní Ukrajina), která dříve náležela Československu. Bojkovský sloh byl pojmenován podle kmene Bojků, žijícím na rozhraní Slovenska, Polska a Podkarpatské Rusi, kteří do centrálních kostelů východního typu vnesli západní prvky.
kostelík sv. Michala zvaný „Karpatský“
Přímo tento kostelík byl postaven v druhé polovině 17.století v obci Velké Loučky u Mukačeva. Občané této vesnice ho v roce 1793 rozebrali a darovali větší a bohatší vesnici Medvědovce. Zde vydržel až do roku 1929, kdy byl opět rozebrán a tentokráte věnován Národnímu muzeu v Praze jako součást sbírek národopisného oddělení.
kostelík sv. Michala zvaný „Karpatský“
Slavnostně byl předán 10. září 1929 v Kinského zahradě za přítomnosti čelních představitelů města Prahy, guvernéra Podkarpatské Rusi dr.Antona Beskida a občanů z Medvedovců oblečených v tradičních lidových krojích.

pátek 5. října 2012

Karolinum – historické sídlo Univerzity Karlovy


Karolinum – historické sídlo Univerzity Karlovy


V roce 1348 založil císař Karel IV. v Praze Univerzitu Karlovu, první svého druhu ve střední Evropě. Univerzita brzy dosáhla mezinárodního věhlasu a stala se centrem vzdělanosti. Studovali zde nejen naši studenti, ale i Němci, Angličané nebo Francouzi. Univerzita měla čtyři fakulty. Právnickou, lékařskou, teologickou a svobodných umění, dnešní filozofickou fakultu. Vyučovalo se „Obecné učení“, což znamenalo, že studenti i profesoři mohli působit ve všech zemích, které uznávala římsko-katolická církev.
Karolinum – historické sídlo Univerzity Karlovy
Karolinum je symbolem Univerzity Karlovy. Vzniklo v roce 1383, kdy syn Karla IV. a tehdejší král Václav IV., získal v místě dnešního Ovocného trhu od kutnohorského mincmistra Jana Rotleva honosný palác. Nechal jej rozšířit a upravit a palác se stal sídlem pražské univerzity. Plnil i funkci univerzitní koleje (Collegium Carolinum), kde bydleli vyučující profesoři.
Karolinum – historické sídlo Univerzity Karlovy
V Karolinu působil jako univerzitní profesor také mistr Jan Hus. Po jeho smrti se pak stala univerzita centrem náboženského reformního hnutí.
Karolinum – historické sídlo Univerzity Karlovy
Budova Karolina byla několikrát přestavována. Větší zásahy provedl v roce 1718 F.M.Kaňka, v roce 1882 J.Mocker a v období let 1946-1968 byl zrekonstruován celý areál podle návrhu J. Fragnera. Z původní stavby se tak nejvíce zachovala gotická křížová klenba chodby a bohatě zdobený gotický arkýř, který byl původní součástí univerzitní kaple.

neděle 30. září 2012

Jezdecká socha Jana Žižky na Vítkově


Jezdecká socha Jana Žižky na Vítkově


Jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova se nachází na pražském Vítkově, kde vytváří hlavní dominantu Národního památníku. Díky své velikosti a umístnění je viditelná i z dosti vzdálených míst v Praze.
Jezdecká socha Jana Žižky
Právě na vrchu Vítkov svedl v roce 1420 husitský vojevůdce Jan Žižka vítěznou bitvu s křižáckými vojsky. Jezdeckou sochu na jeho počest ztvárnil žák Josefa Václava Myslbeka, Bohumil Kafka.
Jezdecká socha Jana Žižky na Vítkově
Pracoval na ni dlouhých deset let. Jako vzor koně posloužil norický ryzák These z Tlumačovského hřebčína. Aby dílo bylo co nejdokonalejší a ladilo do posledního detailu se skutečností, dost času věnoval Kafka studování pohybů koní a s historiky konzultoval výzbroj a výstroj Žižky.
Jezdecká socha Jana Žižky na Vítkově
 K slavnostnímu odhalení jezdecké sochy Jana Žižky došlo v roce 1950, přesně v den 530. výročí bitvy na Vítkově.

čtvrtek 20. září 2012

Židovský hřbitov na Josefově


Židovský hřbitov na Josefově

Starý židovský hřbitov v Praze na Josefově patří k nejvýznamnějším zachovalým památkám pražského Židovského města. Zároveň je třetím nejnavštěvovanějším hřbitovem v Evropě, hned po londýnském Highgate Cemetery a pařížském Cimetiere du Pere-Lachaise.
Židovský hřbitov na Josefově
Byl založen v první polovině 15.století a dnes se tam nachází na 12 000 náhrobních kamenů. Přestože byl kvůli nedostatku místa několikrát rozšiřován, pohřbívalo se na něj i v několika vrstvách, údajně až dvanácti.
Židovský hřbitov na Josefově
Na hřbitově je pohřbena celá řada významných osobností jako byl astronom a lékař Josef Šelomo del Medigo (1591-1655), astronom a matematik David Gans (1541-1613), zemský rabín a bibliofil David Oppenheim (1664-1736), primas Mordechaj Maisel (1528-1601) a mnozí další. Asi nejvýznamnější osobou pohřbenou na tomto hřbitově je náboženský učenec a pedagog Jehuda Liwa ben Becalel, zvaný rabi Löw, který vytvořil podle jedné legendy umělého člověka, golema.
Židovský hřbitov na Josefově
Nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1439 a náleží básníku a učenci Avigdoru Karovi. Naopak nejmladší náhrobek je z roku 1787 a patří Mojžíši Beckovi. V tomto roce zde také pohřbívání skončilo.

pátek 7. září 2012

Stavovské divadlo


Stavovské divadlo


Jedna z nejkrásnějších historických divadelních staveb v Evropě se nachází na Ovocném trhu na cestě mezi Václavským a Staroměstským náměstím.
Stavovské divadlo
Divadlo v klasicistním stylu nechal postavit na svém vlastním pozemku a se svolením císaře Josefa II. osvícený vlastenec hrabě František Antonín Nostic –Rieneck. Po něm se i následně pojmenovalo na Hraběcí Nosticovo divadlo. Stavba započala v roce 1781 a již v roce 1783 bylo divadlo slavnostně otevřeno Lessingovou tragédií Emilia Galotti. Původní záměr hraběte Nostice uvádět v divadle pouze německou činohru a italskou operu byl posléze rozšířen i o české představení Odběhlec z lásky synové.
Stavovské divadlo
V lednu roku 1787 v divadle vystoupil a osobně oddirigoval svoji Figarovu svatbu W.A.Mozart. A i když předtím ve Vídni s tímto představením neuspěl, Pražané ho naopak přijali s velkými ovacemi. Dojatý Mozart se proto rozhodl složit pro toto vděčné publikum novou operu. V říjnu stejného roku se tak stalo a v divadle se konala světová premiéra opery Don Giovanni, která divadlo celosvětově proslavila. Mozart se v českém prostředí cítil šťastně. Prohlásil, že jeho orchestr je v Praze a že mu jeho Pražané rozumějí.
Stavovské divadlo
Před budovou divadla je z úcty k W.A.Mozarta a jeho opeře Don Giovanni umístěna socha s názvem Pietaod sochařky Anny Chromy.

neděle 26. srpna 2012

Hladová zeď


Hladová zeď
Hladovou zeď lze dobře vidět, obzvláště v zimních měsících, již z centra Prahy od Masarykova nebo Smetanova nábřeží.
Hladová zeď
Zeď začíná na Újezdu na Malé Straně a stoupá příkře po Petřínském vrchu. Ten je protkaný celou řadou cestiček, které se navzájem kříží a procházejí několika průchody Hladovou zdí.
Hladová zeď
Na úplném vrcholu protíná Hladovou zeď  i lanovka Petřín.
Hladová zeď
Pak se line kolem zrcadlového Bludiště a rozhledny Petřín až ke Strahovskému klášteru. Zde byla kvůli rozvoji Prahy zeď odstraněna. Pokračuje tak o kus dále podél silnice až k Hradčanům.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/446

Další zajímavá místa v Praze:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&tips_area=7&view=1&order=1&x=41&y=15

pátek 17. srpna 2012

Obecní dům


Obecní dům
Obecní dům je jedna z nejvýznamnějších pražských secesních staveb. Nachází se v centru Prahy v těsné blízkosti Prašné brány. Kdysi na jeho místě stál Králův dvůr, rezidence českých králů vybudovaná Václavem IV.
Obecní dům
Myšlenka postavit na tomto historickém místě reprezentativní budovu jako středisko českého národního a společenského života vznikla na počátku 20.století. V roce 1903 proběhla architektonická soutěž z níž vyšli vítězně architekti A.Balšánek a O.Polívka. V roce 1905 se zahájily práce a celý objekt byl dokončen v roce 1912. Vzniklo úžasné secesní dílo, které však bylo ve své době přijímáno starší a konzervativní generací architektů nelibě a s kritikou, kvůli nečistému slohu míšením různých stylů.
Obecní dům
 Až s odstupem času je tato stavba doceněna jako jedinečné harmonické spojení architektonických a výtvarných stylů 19. a začátku 20.století. Mísí se zde neorenesance, neobaroko, západní a orientální vlivy s českou secesí.
Obecní dům
Na stavbě se výhradně podílely pouze české firmy. Výzdobu zase zajistili nejvýznamnější čeští malíři a sochaři té doby jako byl Mikoláš Aleš, František Ženíšek, Josef Václav Myslbek, Max Švabinský, Alfons Mucha, Jan Preisler, Bohumil Kafka a mnoho dalších.