úterý 27. března 2012

Čertovka na Kampě

Čertovka na Kampě

Čertovka se nachází v jedné z nejmalebnějších, ale i nejtajemnějších částí Prahy, na Malé Straně. Je to uměle vytvořený vodní náhon oddělující Kampu od Malé Strany. Začíná hned za mostem Legií po levé straně a po 740 metrech se opět vlévá za Karlovým mostem zpět do Vltavy.
Čertovka na Kampě
Byl vytvořený někdy ve 12.století johanity, aby přiváděl vodu do malostranských mlýnů. Z původních devíti mlýnů se dodnes dochovaly pouze tři a všichni mají svá popisná čísla.
Čertovka na Kampě
Prvním je mlýn Huť s popisným číslem 449. U tohoto mlýnu se dochovalo stavidlo i jeho mlýnské kolo, které se stále otáčí. Do areálu k mlýnu láká návštěvníky mlýnská kavárna, kde lze posedět a nasát atmosféru tiché a tajuplné Kampy.
Čertovka na Kampě -mlýn Huť s popisným číslem 449
Druhý mlýn má popisné číslo 469 a nazývá se Zlomkový nebo též Wendlingerovský. Zde se mlýnské kolo nedochovalo, narozdíl od třetího Velkopřevorského mlýnu. Ten má popisné číslo 489 a účelu sloužil až do roku 1936. I nyní se jeho mlýnské kolo otáčí a navíc ho hlídá pohádkový vodník. A není to jediná pohádková bytost, co se tady kdy objevila.

pátek 23. března 2012

Lennonova zeď v Praze

Lennonova zeď v Praze

Mezi nejnavštěvovanější místa na Malé Straně patří známá Lennonova zeď. Najdeme ji na Velkopřevorském náměstí naproti francouzské ambasádě. Její vlastníkem je řád Maltézských rytířů. Vytváří vlastně společnou zeď s Maltézskou zahradou, která je na druhé straně zdi.
Lennonova zeď na Velkopřevorském náměstí v Praze
Již v sedmdesátých letech se na této zdi objevovaly různé texty, nejčastěji milostné básničky. Tehdy se jí říkalo „Zeď nářků“. Přelomovým dnem v historii této zdi byl 8. prosinec 1980, kdy byl zavražděn člen slavné skupiny Beatles, John Lennon.
Lennonova zeď v Praze
Hned několik dní na to, někdo využil malého výčnělku na zdi a vytvořil z něj jednoduchý náhrobek se slovy „Za Johna Lennona“ a připojil k němu kříž. Lidé zde začali pokládat květiny a zapalovat svíčky. Postupně se o tomto místu začalo dozvídat více lidí. Psali na zeď texty jeho písní, vzkazy, básničky, kreslili obrázky.
Lennonova zeď v Praze
 Sjížděli se sem příznivci Johna Lennona z celé republiky, hráli na kytary, zpívali jeho písně a začali volat po svobodě. To se samozřejmě nelíbilo tehdejším představitelům komunistického režimu a snažili se těmto setkáním bránit. Přetírali neustále zeď barvou, aby z ní zmizely veškeré obrázky a texty, ale neúspěšně. Vždy se tam hned druhý den objevily nové.

středa 21. března 2012

Most zamilovaných v Praze

Most zamilovaných v Praze

Můstek u Velkopřevorského mlýna na Kampě je nejstarším, který vede přes protékající říčku Čertovku. Není nijak velký. Jeho délka je 20,5m a šířka 4,3m. Přes kovové mříže je z něj zajímavý výhled na otáčející se mlýnské kolo a vodníka, jež to tam hlídá.
mlýnské kolo s vodníkem u mostu zamilovaných
Výhledy se však pomalu začínají zmenšovat, neboť na kovových mřížích neustále přibývá visacích zámků. Ale ne ledajakých.
mříže se "zamilovanými zámečky"
Zámky pomalované jmény, různých barev, tvarů, velikostí, přidělávají na mříže zamilované páry a klíčky pak odhazují do vody.
zámečky mají svá jména a po uzamknutí klíčky letí do vody
Tento zvyk, rituál prý původně pochází z Číny, kde byla u Velké Čínské zdi připevněna lana. Na ně novomanželé zavěšovali zámečky a odhozením klíčků přes zeď jim mělo zajistit věčnou lásku a štěstí. V Evropě se tento zvyk spíše ujal díky knize „Chci tě“ od itala Federica Moccii. V knize popisuje zamilovaný pár, který svou lásku stvrdí právě připevněním zámku na římský starobylý most Milvio a hozením klíčků do řeky Tibery. Autor zvolil tento most Milvio záměrně, neboť na něm zahynul mučednickou smrtí patron všech zamilovaných sv. Valentýn.

úterý 20. března 2012

Václavské náměstí

Václavské náměstí

Nejznámějším náměstím v České republice je nepochybně Václavské náměstí v Praze.
Václavské náměstí
Na tomto náměstí vždy probíhaly a zřejmě i nadále budou probíhat ty nejvýznamnější okamžiky v dějinách této republiky. Demonstrace, stávky, protesty, ale i oslavy či pietní události většinou začínají právě na Václavském náměstí.  
demonstrace na Václavském náměstí
Ať už se jednalo o 28.říjen 1918, kdy zde přečetl Alois Jirásek spolu s katolickým knězem Isidorem Zahradníkem proklamaci o vyhlášení nezávislého demokratického Československa, nebo o rok 1945, kdy nacisté používali Václavské náměstí k masovým demonstracím, nebo o rok 1968, kdy z Václavského náměstí rozstřílela sovětská vojka budovu Národního muzea v domnění, že jde o budovu Československého rozhlasu, nebo o rok 1969, kdy se na Václavském náměstí upálil student filosofické fakulty Jan Palach na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy,
pietní místo Jana Palacha
 nebo o rok 1969, kdy jsme vyhráli na mistrovství světa v hokeji nad Sovětským svazem a na Václavském náměstí se sešlo desetitisíce lidí, kteří to brali jako odplatu za probíhající okupaci, nebo o 80 léta, kdy se konala pravidelná nepovolená shromáždění k uctění významných událostí minulosti a která byla vždy tvrdě potlačována, nebo o rok 1989, kdy listopadové události a svržení komunismu přivedly na Václavské náměstí opakovaně stovky tisíc lidí, nebo o 90 léta, kdy se již v rámci demokracie svolávala různá politická shromáždění a nejčerstvěji se jednalo o rok 2012, kdy se tam sešli lidé k uctění památky zemřelého posledního československého a prvního českého prezidenta Václava Havla.

neděle 18. března 2012

Bludiště Petřín

Bludiště Petřín

Zrcadlové bludiště nacházející se bezprostředně v sousedství Petřínské rozhledny je oblíbenou atrakcí nejen pro děti. Bludiště bylo zbudováno podle projektu arch. Wiehla jako pavilon Klubu českých turistů na pražské Jubilejní výstavě 1891.
Bludiště Petřín
Postavil jej pražský tesařský mistr a stavitel Matěj Bílek. Bludiště stálo původně v blízkosti nároží Průmyslového paláce, o dva roky později bylo přemístěno na Petřín. Je napodobeninou někdejší gotické  vyšehradské brány zvané Špička, postavené ve 14. století Karlem IV. a završenou devíti věžičkami.
Bludiště Petřín

Po přenesení pavilónu na Petřín bylo v pravé části nainstalováno zrcadlové bludiště, jehož inspirací bylo patrně zrcadlové bludiště v Prátru ve Vídni.  Připomíná gotické chodby, které za pomoci mnoha zrcadel vytvářejí dokonalý labyrint, ze kterého je velmi obtížné se vymotat.

Dále je zde dioráma zobrazující památnou scénu z konce třicetileté války, při dobývání Prahy švédskými vojsky.

dioráma zobrazující památnou scénu z konce třicetileté války, při dobývání Prahy švédskými vojsky.
 Místnost, na kterou se nejvíce těší děti, se nazývá síň smíchu. V roce 1911 byla tato místnost vybavena různě vypouklými a vydutými zrcadly, která vtipně deformují lidský odraz. A tak se dotyční před nimi vidí jednou jako trpaslíci, podruhé zase třeba jako tlouštíci.

sobota 17. března 2012

Praha – TOP 10 nejnavštěvovanějších míst

Praha – TOP 10 nejnavštěvovanějších míst

Praha je turisticky velice vyhledávanou lokalitou, za kterou přijíždí lidé z celého světa. Je v ní tolik nádherných míst stojící za vidění, že se nedají všechny shlédnout ani za jediný víkend. Zde je deset tipů, kam zavítat, abyste viděli opravdu ty nejnavštěvovanější a nejatraktivnější místa v Praze.
 1.       Pražský hrad
Bezkonkurenčně  nejnavštěvovanější místo v Praze, známé především Chrámem sv.Víta, Zlatou uličkou, korunovačními klenoty, pozůstatky českých králů….
Více zde http://www.fototuristika.cz/tips/detail/391
Pražský hrad
 
2.       Karlův most
Nejstarší most stojící přes řeku Vltavu patří mezi nejzářivější klenoty historické Prahy.
Více zde http://www.fototuristika.cz/tips/detail/433
Karlův most
 
3.       Staroměstský orloj
Nejatraktivnější z orloje je procesí 12 apoštolů, kteří se zjevují ve dvou okénkách každou celou hodinu za doprovodného zvonění smrtky a se závěrečným zakokrháním kohouta.
Více zde http://www.fototuristika.cz/tips/detail/423
Staroměstský orloj

čtvrtek 15. března 2012

Karlův most

Karlův most

Karlův most patří mezi  nejzářivější klenoty historické Prahy. Spolu s Pražským hradem vytváří panorama známé po celém světě. Neexistuje snad žádný turista, který navštíví Prahu, aby nezavítal na Karlův most.
panorama Pražského hradu s Karlovým mostem
Původně na jeho místě stál Juditin most, který nechal postavit Vladislav II. Ten v roce 1342 strhla povodeň při jarním tání ledů. Proto se začal budovat v roce 1357 již pod záštitou Karla IV. most nový. Za stavitele byl dlouho považován Petr Parléř, ale stejně tak to mohl být pražský kameník Oto (Otlin). Most byl dokončen v roce 1402. Jeho délka byla 516 metrů, šířka 9,5metru a tvořilo ho 16 oblouků.
Karlův most
Dokonalý vzhled získal až v letech 1707-1714, kdy bylo jeho kamenné zábradlí ozdobeno 31 sochami a sousoším. Zásluhou K.H.Borovského byl po roce 1870 přejmenován z Kamenného mostu na Karlův most.
Karlův most
Začátek i konec mostu zdobí věže. Na Malé Straně jsou věže dvě, větší a menší Malostranská mostecká věž.