sobota 13. prosince 2014

Veletržní palác, Praha

Veletržní palác, Praha

Veletržní palác je součástí výstavních prostorů Národní galerie Praha. Nachází se v ulici Dukelských hrdinů v pražských Holešovicích.
Veletržní palác, Praha
Původně vznikla budova z potřeby vybudovat nový veletržní stánek, neboť prostory starého výstaviště byly již nedostačující. Proto byla v roce 1924 vypsána architektonická soutěž, ve které zvítězil návrh architektů Oldřicha Tyla a Josefa Fusche.
Veletržní palác, Praha
Stavba paláce pak proběhla v letech 1925-1928. K slavnostnímu otevření došlo v roce 1928 u příležitosti 10.výročí vzniku České republiky.
Veletržní palác, Praha
Svého času patřil Veletržní palác, s původním názvem Palác vzorkových veletrhů, k nejmodernějším a největším stavbám tohoto typu u nás i v Evropě.

Radnické schody, Hradčany

Radnické schody, Hradčany

Někteří o nich ani nevědí, jiní zase nevědí, že se tak jmenují. Přesto patří Radnické schody mezi nejromantičtějším zákoutím historické Prahy.
Radnické schody
Nacházejí se jen kousek od Pražského hradu, na okraji Hradčanského náměstí.
Radnické schody
Přijít k nim lze ze shora od Pohořelce. Na konci Loretánské ulice je bývalá Hradčanská radnice a hned za ní jsou schody. Podle této radnice je odvozen jejich název Radnické schody.
Radnické schody
Přijít můžeme ale i zespodu od Malé Strany Nerudovou ulicí. Její horní část pak vyusťuje ve tři další cesty. Mírně odbočující vlevo od domu U Zlaté hvězdy je ulice Úvoz. Dříve zastávala hlavní cestu na hrad ze západní strany. Byla součástí Královské cesty, po které jezdili nastávající čeští králové ke své korunovaci na Pražský hrad.

středa 19. listopadu 2014

klášter sv. Gabriela

klášter sv. Gabriela

Na jižním úpatí vrchu Petřín v Praze na Smíchově, v místě někdejších vinic, se nachází velkolepý novorománský klášterní komplex sv. Gabriela. Upoutá hned na první pohled, neboť tak trochu připomíná pohádkový hrad.
klášter sv. Gabriela
V historické literatuře se o něm příliš nepsalo, důvodem mohl být svérázný jakýsi pseudorománský příliš neuznávaný sloh kostela sv.Gabriela.
kostel sv.Gabriela
Zakladatelem opatství sv.Gabriela byla hraběnka Gabriela Sweerts-Šporková, která se rozhodla založit první ženský konvent benediktinek beuronské kongregace v Praze. Na jeho výstavbu věnovala své jmění v hodnotě 1 milionu korun. Bohužel se nedožila ani položení základního kamene v roce 1888.
klášter sv. Gabriela
Komplex budov byl dostavěn v roce 1891 a vysvěcen pražským arcibiskupem kardinálem Františkem Schönbornem. Výzdoba vnitřních prostor probíhala ještě do roku 1917. Svými malbami tkz.beuronské školy se na ní podílela skupinka výtvarníků kolem německého malíře, sochaře, architekta a řeholníka Petra Desidera Lenze.

chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanech

chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanech

Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice se nachází v Praze na Žižkově na Olšanském hřbitově. Stojí hned naproti vchodu z ulice Jana Želivského, uprostřed tkz. ruského hřbitova.
chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanech
Tento ruský pravoslavný kostelík byl postaven v letech 1924-1925 ve staroruském slohu podle návrhu architekta Vladimíra Brandta. Vzorem mu byl novgorodský chrám Spasa Něredicy.
chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanech
Finance na stavbu se získaly ze sbírky pravoslavné komunity žijící na území tehdejšího Československa. Velkou zásluhu na tom měla žena českého politika a rusofila Karla Kramáře Naděžda za podpory dalšího českého politika Antonína Švehly.
chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanech
Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice představuje unikátní památku ruské architektury a malířství.

Matyášova brána, Pražský hrad

Matyášova brána, Pražský hrad

Matyášova brána se nachází na Pražském hradě a je vstupní branou z I. na II. nádvoří ze západní strany od Hradčanského náměstí.
Matyášova brána, Pražský hrad
Kdy přesně vznikla, se neví. Předpokládá se, že ji nechal postavit již císař Rudolf II. jako samostatně stojící triumfální antický oblouk, jímž se vcházelo do sídla králů.
Matyášova brána, Pražský hrad
Dokončena byla v roce 1614 za vlády Matyáše II. a její stavba se všeobecně přisuzuje architektu Giovanni Mariu Filippimu.
Matyášova brána, Pražský hrad
Nápis ve štítu brány nese latinský text. V překladu znamená „Pan Matyáš zvolený římský císař vždy vznešený uherský český král atd. postavil r.1614“. Pod ním je vyobrazen Matyášův císařský znak.

vojenský kostel sv. Jana Nepomuckého

vojenský kostel sv. Jana Nepomuckého

Vojenský kostel sv.Jana Nepomuckého se nachází v Kanovnické ulici jen kousek od Hradčanského náměstí a Pražského hradu.
vojenský kostel sv.Jana Nepomuckého
Nechaly ho tam postavit sestry řádu sv.Voršily, které na Hradčanech pobývaly od počátku 18. století. Nejdříve si tu vystavěly vlastní klášter a v roce 1713 ještě zažádaly o pozemek patřící císařskému špitálu na stavbu svého kostela.
vojenský kostel sv.Jana Nepomuckého
Ten jim byl přidělen v roce 1719 a o rok později se již začalo stavět pod vedením významného architekta Kryštofa Dientzenhofera. V roce 1722 však Kryštof Dientzenhofer zemřel a stavbu kostela tak dokončil jeho syn Kilián Ignác, pro nějž to byla tehdy první velká stavba tohoto typu.
vojenský kostel sv.Jana Nepomuckého
Kostel byl vysvěcen 21.srpna 1729 a jeho patronem se stal sv.Jan Nepomucký.

středa 8. října 2014

Arcibiskupský palác, Hradčany

Arcibiskupský palác, Hradčany

Bíle zářící třípatrový Arcibiskupský palác patří k nejvýznamnějším pozdně barokním stavbám v Praze. Nachází se na Hradčanském náměstí, hned vedle hlavní brány Pražského hradu.
Arcibiskupský palác, Hradčany
Toto honosné sídlo, kdysi patřící Floriánu Griespeku z Griespachu, daroval 5. října 1561 na základě věnovací listiny císař Ferdinand I., prvnímu pohusitskému pražskému arcibiskupu Antonínu Brusovi z Mohelnice a jeho nástupcům.
Arcibiskupský palác, Hradčany
V té době však budova vypadala zcela jinak. V roce 1420 ji totiž značně poškodil rozvášněný dav husitů a nový palác se tak stavěl na pozůstatcích původní gotické budovy.
Arcibiskupský palác, Hradčany
Palác prošel během své existence mnoha malými i většími přestavbami. Největší zásluhu na dnešní podobě Arcibiskupského paláce má významný architekt z Říma Jean Baptista Matheye, který sídlo rozšířil a vtiskl mu barokní podobu.