pondělí 15. září 2014

Franz Kafka Museum

Franz Kafka Museum

Muzeum Franze Kafky se nachází v malebné části Prahy na Malé Straně, v areálu Hergetovy cihelny.
Franz Kafka Museum
Založení muzea předcházela světová premiéra výstavy o Franzi Kafkovi v roce 1999 ve španělské Barceloně. Poté proběhla v letech 2002-2003 její repríza v prostorách Židovského muzea v New Yorku a od roku 2005 je možné shlédnout stálou expozici výstavy s názvem „Město K.Franz Kafka a Praha“ i v jeho rodišti.
Franz Kafka Museum
Franz Kafka se narodil v Praze roku 1883. Vystudoval práva na pražské německé univerzitě. Svými díly se řadí k nejvýznamnějším prozaikům světové literatury dvacátého století. Přesto při psaní vykonával běžné povolání úředníka pojišťovny.
Franz Kafka Museum
Posledních 7 let svého poměrně krátkého života zápasil s nemocí, které v roce 1924 v rakouském sanatoriu Kierling podlehl.

Betlémská kaple na Žižkově

Betlémská kaple na Žižkově

Řekne-li se Betlémská kaple, většině Pražanů se vybaví ta na Betlémském náměstí, ve kterém kázal ve 14.století mistr Jan Hus (více o ní na http://www.fototuristika.cz/tips/detail/395).
Betlémská kaple na Betlémském náměstí
Betlémská kaple na Betlémském náměstí

Je tu ale ještě jedna Betlémská kaple, tentokráte na Žižkově.
Betlémská kaple na Žižkově
Betlémská kaple na Žižkově

Je tajemně ukrytá ve vnitrobloku činžovních domů v Prokopově ulici a i proto je řadě lidí neznámá. A to se jedná o jednu z nejvýznamnějších kubistických památek v Praze.
Betlémská kaple na Žižkově
V roce 1911 hledal místní sbor Českobratrské církve evangelické místo pro novou modlitebnu. Dlouho nemohl najít vhodné místo, až nakonec koupil činžovní dům s prostorným dvorem, na kterém chtěl vystavět svoji kapli. I přes nelibost některých nájemníků svůj záměr prosadil a v roce 1913 započala firma Matěje Blechy stavbu.

pomník Karla IV. v Praze

pomník Karla IV. v Praze

Pomník Karla IV. se nachází na Křížovnickém náměstí před kostelem sv. Františka z Assisi, jen pár desítek metrů od Karlova mostu. Jak symbolické..
pomník Karla IV. v Praze
Navíc stojí u Královské cesty (více o ní na http://www.fototuristika.cz/tips/detail/430) a jsou od něj nádherné výhledy na Vltavu a panorama Pražského hradu.
pomník Karla IV.
Původně měl však stát jinde. Jednou z variant bylo umístění na volné prostranství koňského trhu (nynější Václavské náměstí) nebo dobytčího trhu (nynější Karlovo náměstí).
pomník Karla IV. v Praze
Tomu odpovídalo i několik návrhů pomníků v podobě jezdecké sochy. Nakonec vyhrál návrh drážďanského sochaře sochaře A.Hähnela, který pak odlil norimberský slévač Jacob Daniel Burgschmiet. Litinový podstavec k soše dodala Larchhammerova huť ze Saska.

středa 13. srpna 2014

dům U dvou slunců

dům U dvou slunců

U tří housliček, U červeného beránka, U dvou slunců, a tak bychom mohli pokračovat. To všechno jsou domovní znamení, která se na domech začala objevovat už ve 14.století (více o nich nahttp://www.fototuristika.cz/tips/detail/403).
domovní znamení v Nerudově ulici  domovní znamení v Nerudově ulici
Nejvíce se jich ještě dnes vyskytuje v nejznámější pražské Nerudově ulici.
Nerudova ulice
Podle domovních znamení se často nazývaly samotné domy a stejně tomu bylo u domu U dvou slunců.
dům U dvou slunců
Ten vznikl spojením dvou starších renesančních domů. Koncem 17.století získal raně barokní průčelí s volutovými štíty. Dodnes se zachoval renesanční portál a nad ním původní domovní znamení s dvojicí zlatých sluncí v kartuši.

Kandelábry pouličního osvětlení v Praze

Kandelábry pouličního osvětlení v Praze

Co je to vůbec kandelábr? Slovo kandelábr je odvozeno z latinského candela, což je svíčka, stojan držící jednu nebo více lamp, obvykle venkovních a často zdobených.
Kandelábry pouličního osvětlení v Praze
Kandelábrů pouličního plynového osvětlení bylo několik druhů a v Praze se začaly instalovat v polovině 19. století. Jednoduchých kandelábrů se instalovalo 557, tříramenných 55, čtyřramenných 11 a osmiramenných 16. Právě osmiramenné jsou umělecky nejhodnotnější.
osmiramenný kandelábr
Navrhl je architekt Alexej Linsbauer spolu se sochařem a řezbářem Eduardem Veselým. V roce 1865 se odlily z litiny v Komarovské slévárně v okrese Beroun.
detail osmiramenného nejhodnotnějšího kandelábru
Pět tun vážící kandelábr je vysoký 8,5 metru o průměru 4 metry. Zdobení tvoří čtyři ženské postavy v rouchu s vysokým reliéfem, nad nimiž je osm novobarokních ramen se svítilnami.

osada Buďánka

osada Buďánka

Buďánka je bývalá dělnická osada nacházející se v úpatí kopce při rušné Plzeňské ulici na rozhraní pražského Smíchova a Košíř.
osada Buďánka
Vznikla v první polovině 19. století, kdy ji v místě zdejší vinice s viničním domem Buďánka postupně vybudovali chudí dělníci z nedalekého pískovcového lomu.
osada Buďánka
Osadu tvořilo asi 24 domků. Měla dvě uličky, horní a dolní, které byly pouze pro pěší a vzájemně propojené úzkými schodišti. Každý domek měl malou zahrádku a chovala se zde také zvířata.
osada Buďánka
Postupem času přibývalo i různých přístřešků, neboť tu nacházeli bydlení i mnozí dělníci z břevnovské cihelny, ze smíchovských továren, drobní řemeslníci i místní galerka. V osadě tak žilo údajně až 300 lidí.

kostel sv. Apolináře v Praze

kostel sv. Apolináře v Praze

Gotický kostel sv.Apolináře se nachází na Novém Městě v Praze 2 a vytváří výraznou dominantu vrchu Větrov.
kostel sv. Apolináře v Praze
Kostel i s přilehlou klášterní budovou založil císař Karel IV. Po dohodě s pardubickým arcibiskupem Arnoštem do něj nechal přenést kolegiátní kapitulu ze Sadské, která v roce 1503 splynula s kapitulou svatovítskou.
kostel sv. Apolináře v Praze
Kostel přežil bez úhony bouřlivé husitské období, kdy sloužil podobojí až do konce 15.století. Částečně ho jen poškodilo pruské vojsko v roce 1757, ale jinak se celkem úspěšně vyhýbal všem katastrofám.
kostel sv. Apolináře v Praze
Přestál i josefínské reformy, kdy byla většina sakrálních staveb zrušena. Naopak do něj bylo převezeno vzácné vybavení z okolních kostelů, hlavně z nedalekého kostela Panny Marie a svatého Karla Velikého, včetně jeho oltáře (více o něm nahttp://www.fototuristika.cz/tips/detail/781).