kaple Jezulátka

kaple Jezulátka

Kaple Jezulátka se nachází na Malé Straně ve svahu Petřínského vrchu.  Přesněji leží v Seminářské zahradě hned za klášterem bosých karmelitánů, ke kterému zřejmě dříve i patřila.

Její přesný původ a zasvěcení není znám. Patrně ale pochází ze začátku 18.století. První doložený údaj o kapli se objevuje v roce 1769 na Huberově prospektu. František Ekert ji však zmiňuje jako poustevnu, vybudovanou hraběnkou Alžbětou Oppersdorfovou již v roce 1659.  

V roce 1786 byla klášterní zahrada i s kaplí převedena do majetku arcibiskupského semináře. Poté zřejmě kaple sloužila jako astronomická observatoř, neboť ještě v roce 1903 je uváděna coby místo vykonávající vědecké úkoly.

V devadesátých letech 20.století byla kaple naposledy rekonstruována.

Okrouhlá kaple je velice prostá. Má dva okenní otvory a jeden vstup. Střechu ukončuje polygonální lucerna s několika drobnými okénky. Naproti dveří je kříž s ukřižovaným Ježíšem, jinak je kaple prázdná. Dovnitř je vidět pouze přes kovové mřížky, protože vstupní dveře jsou uzamčeny.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/491

Další zajímavá místa v Praze:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&tips_area=7&view=1&order=1&x=49&y=17

Karlova ulice v Praze

Karlova ulice v Praze

Karlova ulice patří mezi oblíbené a turisty velmi navštěvované místo. Prakticky celou ulici lemují po obou stranách malé obchůdky s rozličným sortimentem.

Karlova ulice s typickými obchůdky

Frekventovanou ulicí byla už ve středověku. Spojovala totiž Staroměstské náměstí a tržiště s Pražským hradem, což využívali hlavně obchodníci. Průjezd klikatou a úzkou ulicí ale nebyl pro jejich povozy jednoduchý.

Karlova ulice je po ránu ještě poměrně liduprázdná 

Ulice byla také součástí královské cesty, po které jezdili budoucí panovníci ke své korunovaci. Dříve se jmenovala každá její část jinak a tak se lze setkat s názvy jako Svatoklimentská, Nožířská nebo Jezuitská. Až v roce 1848 na návrh Karla Havlíčka Borovského dostala jméno Karlova.

vstup do Karlovy ulice z Malého náměstí

Dá se říct, co dům v Karlově ulici, to bohatá historie. Mezi nejvýznamnější se řadí určitě Clam-Gallasův palác. Ten nechal postavit v letech 1713-1729 Jan Václav Gallas. Na výstavbě se podílel největší barokní architekt Rakouska Jan Bernard Fischer a sochař Matyáš Bernard Braun. V paláci koncertovali i slavní skladatelé Mozart a Beethoven.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/490

Další zajímavá místa v Praze:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&tips_area=7&view=1&order=1&x=49&y=17

Jindřišská věž

Jindřišská věž

Jindřišská věž se nachází v Praze na Novém Městě hned vedle kostela sv.Jindřicha a sv.Kunhuty. Byla postavena v gotickém stylu v letech 1472-1476. V té době náležela i s okolními pozemky řádu Křížovníků s červenou hvězdou.

O sto let později dostala věž hodiny. Po stranách hodin jsou znaky Starého i Nového Města a také zemí Koruny české.

Věž přežila i řadu poškození. Poprvé to bylo v roce 1648, kdy plnila funkci vojenské strážnice a zčásti ji pobořila švédská dělostřelba. Další újmu utrpěla v roce 1757 při obléhání Prahy pruskými vojsky a v roce 1801 při silné vichřice, kdy byla stržena štíhlá gotická střecha.

Důkladná oprava a zároveň i přestavba věže v novogotickém stylu proběhla v letech 1876-1879 podle návrhu architekta Josefa Mockera. Při ní dostala věž novou břidlicovou střechu a zvýšila se na 65,7m, čímž se stala nejvyšší volně stojící zvonicí v Praze.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/488

Další zajímavá místa v Praze:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&tips_area=7&view=1&order=1&x=34&y=12

kostel sv.Ignáce

Kostel sv.Ignáce je spolu s bývalou jezuitskou kolejí výraznou dominantou Karlova náměstí. Řadí se mezi první raně barokní stavby v Praze a je třetím největším jezuitským komplexem v Evropě.

Byl postaven v letech 1665-1677 podle návrhu významného architekta Carla Luraga. Po dostavbě byl zasvěcen patronovi a zakladateli jezuitského řádu Ignáci z Loyoly. Průčelí kostela bylo v roce 1671 vyzdobeno sochou sv.Ignáce se svatozáří, jež oklopuje celé světcovo tělo. V té době to bylo dosti neobvyklé a pobuřující, neboť podle církevních pravidel mohl mít svatozář kolem celého těla pouze Kristus. Jezuité ale měli v té době velmi silné postavení a tak si to jednoduše mohli dovolit.

Pod sochou je nápis vzdávající poctu sv.Ignáci a zmiňující se o letopočtu , kdy byla socha na střechu kostela umístěna.

V letech 1686-1687 přistavěl Pavel Ignác Bayer věž kostela a poté i předsunutou krytou předsíň.

V 18.století prošel  celý kostel rokokovou úpravou. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 za vlády Josefa II., byl následně zrušen také kostel. Jezuité se sem opět vrátili po obnovení řádu v roce 1866, koupili si dům za kostelem v Ječné ulici a působili zde až do roku 1950.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/485

Další zajímavá místa v Praze:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&tips_area=7&view=1&order=1&x=56&y=8

Novotného lávka

Novotného lávka

Novotného lávka se skupinou budov bývalých Staroměstských mlýnů a dominantní vodárenskou věží spoluvytváří neodmyslitelnou součást panoramatu s Karlovým mostem a Pražským hradem.

Nachází se na Smetanově nábřeží v těsné blízkosti Karlova mostu. Již v roce 1347 je na tomto místě zmiňováno kolem deseti Staroměstských mlýnů. V roce 1489 je doplnila dřevěná vodárenská věž, později po požáru přestavěna na kamennou.

Od počátku se zde neustále střídali majitelé, podle nichž se většinou toto místo nazývalo. Mimo jiné se jmenovalo Lávky staroměstské, Staroměstské mlýny nebo Mostecké mlýny. Poslední a tedy i současný název Novotného lávka, dostalo místo v roce 1885 po mlynáři Karlu Novotném, který se zasloužil o zřízení nové železné lávky.

Všechny mlýny byly v průběhu času několikrát poničeny povodní, proto byly i několikrát přestavovány. Velkou újmu utrpěly roku 1648 při obléhání Prahy švédským vojskem a pak ještě v roce 1848 během revolučních událostí, kdy byly dělostřelecky ostřelovány.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/482

Další zajímavá místa v Praze:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&tips_area=7&view=1&order=1&x=59&y=15

kostelík sv. Michala zvaný „Karpatský“

Kostelík sv. Michala, též zvaný Karpatský chrám sv.archanděla Michaela, se nachází v Kinského zahradě na pražském Smíchově. Je hezky ukrytý mezi stromy ve svahu Petřínského vrchu a viditelný z větší dálky pouze v zimě, kdy jsou holé koruny stromů.

Přijdete-li k němu, ihned vás napadne, že taková stavba zcela určitě nepochází od nás. Ale není to tak úplně pravda. Kostely v bojkovském stavebním slohu s prvky lidového baroka se stavěly v Podkarpatské Rusi (dnešní Ukrajina), která dříve náležela Československu. Bojkovský sloh byl pojmenován podle kmene Bojků, žijícím na rozhraní Slovenska, Polska a Podkarpatské Rusi, kteří do centrálních kostelů východního typu vnesli západní prvky.

Přímo tento kostelík byl postaven v druhé polovině 17.století v obci Velké Loučky u Mukačeva. Občané této vesnice ho v roce 1793 rozebrali a darovali větší a bohatší vesnici Medvědovce. Zde vydržel až do roku 1929, kdy byl opět rozebrán a tentokráte věnován Národnímu muzeu v Praze jako součást sbírek národopisného oddělení.

Slavnostně byl předán 10. září 1929 v Kinského zahradě za přítomnosti čelních představitelů města Prahy, guvernéra Podkarpatské Rusi dr.Antona Beskida a občanů z Medvedovců oblečených v tradičních lidových krojích.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/481

Více tipů na výlet:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&tips_area=7&view=1&order=1&x=48&y=11

Karolinum – historické sídlo Univerzity Karlovy

V roce 1348 založil císař Karel IV. v Praze Univerzitu Karlovu, první svého druhu ve střední Evropě. Univerzita brzy dosáhla mezinárodního věhlasu a stala se centrem vzdělanosti. Studovali zde nejen naši studenti, ale i Němci, Angličané nebo Francouzi. Univerzita měla čtyři fakulty. Právnickou, lékařskou, teologickou a svobodných umění, dnešní filozofickou fakultu. Vyučovalo se „Obecné učení“, což znamenalo, že studenti i profesoři mohli působit ve všech zemích, které uznávala římsko-katolická církev.

Karolinum je symbolem Univerzity Karlovy. Vzniklo v roce 1383, kdy syn Karla IV. a tehdejší král Václav IV., získal v místě dnešního Ovocného trhu od kutnohorského mincmistra Jana Rotleva honosný palác. Nechal jej rozšířit a upravit a palác se stal sídlem pražské univerzity. Plnil i funkci univerzitní koleje (Collegium Carolinum), kde bydleli vyučující profesoři.

V Karolinu působil jako univerzitní profesor také mistr Jan Hus. Po jeho smrti se pak stala univerzita centrem náboženského reformního hnutí.

Budova Karolina byla několikrát přestavována. Větší zásahy provedl v roce 1718 F.M.Kaňka, v roce 1882 J.Mocker a v období let 1946-1968 byl zrekonstruován celý areál podle návrhu J. Fragnera. Z původní stavby se tak nejvíce zachovala gotická křížová klenba chodby a bohatě zdobený gotický arkýř, který byl původní součástí univerzitní kaple.

Zobrazit celý článek:
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/469

Více tipů na výlet:
http://www.fototuristika.cz/searcher/filter?tips=1&tips_area=7&view=1&order=1&x=53&y=17